Hezké letní pondělí přeji!
:)
Není moc míst, kde dovedu nalézt klid. Určitě to není nikde ve městě, kde pořád ještě žijeme, ač tu trávíme čím dál méně času, často to není ani doma. V naší zahrádce to ale funguje dokonale a vždy. Nehledě na počasí, nehledě na roční dobu. Zahrada mě uklidňuje, starosti nechávám rozptýlit cestou k ní. Jakmile vstoupím do naší živé bující zahrádky a zabořím nos to voňavých bylin, je mi dobře. Ztrácím se mezi záhony, Rózinka spí odpoledne v houpajdě v teletníku a když se probudí řekne 'Mamí je v mrkvi.' :)
Zahrádka je užitková, především zeleninová, skoro všechno tam můžeme sníst (teď když se zatáhly sněženky a narcisy vlastně úplně všechno). Pěstovat zeleninu mě ohromně baví, nepřestávají mě fascinovat ty neustálé změny, které už sice dovedu předvídat, ale to jim nijak neubírá na síle a kouzlu. Zelenina a péče o ní je sice někdy dřina, hlavně na jaře, kdy plevel nečeká, až se do toho po zimním odpočinku znovu dostanu, ale je především zábavná, barevná, hluboce uspokojující. To když se zlomí to počáteční dlouhé období, kdy seju, sázím, pleju, zalévám a zase pleju, dávám pozor, aby první malé rostlinky nezlikvidovali jedním mrknutím oka nevítaní škůdci, pak jednoho dne jakoby všechno najednou dostalo růstovou injekci a já nevěřím vlastním očím, že máme v zahrádce hned několik druhů k první sklizni. Fialové saláty mají nádherné hlávky, cukrové hrachové lusky jen se v puse rozplynout, mladá křupavá mrkev chutná v červnu tak, jako pak už nikdy a první kedlubny mizí v nás i dětech bleskovou rychlostí. A pak přijde čas, kdy je mangold konečně velký tak, že se odvážím utrhnout prvních dvacet lístků s růžovými, červenými a žlutými řapíky a myslím si, jaký je to vlastně všechno zázrak, ohlédnu se nad les za křičícím kánětem a cítím vděčnost. Vděčnost za život, za náš kousek země, kde zrovna stojím, kde můžu a umím vypěstovat jídlo pro mou rodinu...
Napište mi, co nalézáte ve svých zahradách vy, milí zahradníci.
:)
Krásné dny.
Veronika
Ahoj Verunko, cítím to stejně, krásně se vám to zelená, my ještě nejsme tak daleko. Před domečkem máme zahrádečku, ale něco málo se tam vejde, bylinky, jahody, borůvky a hrášek pro děti na zobání. Kedlubny se letos podařily, nějaký ten salátek a rajčátka v nádobách. Ale koupili jsme velkou zahradu a tam se chystám i na brambory, cibuli, česnek, keře, stromečky...zatím studuju teorii a na podzim se do něčeho pustíme. Moc se těším a ráda se u Vás inspiruji. Mějte krásné léto a ať se daří, zahrádce i rodince, Markéta
OdpovědětVymazatMilá Markéto, moc děkuji za hezký komentář. :) Je skvělé, kolik se toho dá na větším pozemku vypěstovat. My už jsme se pustili i do toho česneku, cibule a brambor a je to velká nádhera letos vidět, jak cibule sílí a roste, bude asi parádní.:) Můj muž ji má moc rád, a tak ji celé jaro okopával.;) Já zase plánuji do budoucna zelí, kapustu, brokolici a košťáloviny obecně, nemůžu se dočkat, až si budeme nakládat vlastní kysané zelí. A pak samozřejmě toužím po skleníku, těším se na vlastní sadbu rozličných druhů a odrůd, dostatek paprik, rajčat, lilků...
VymazatAť vaše zahrádka jen 'kvete', krásné léto, Veronika. :)
Úžasná! Zahrádka i vy :)) Pěstovat si vlastní bylinky a zeleninu je sice někdy dřina, ale určitě to stojí za všechno to zběsilé zalévání a obletování. Nic nechutná tak skvěle jako domácí okurky a kedlubna. Pro mě je to ještě běh na dlouhou trať (zatím postrádám tu zahrádku), ale zelenina od babičky byla vždycky to nejlepší. Tak snad jednou...
OdpovědětVymazatDržím palce s velkou úrodou a přeji krásný den!