Pražská Náplavka

Krásné středeční odpoledne, milí čtenáři!

:)

Dnes jsem tu s prázdninovým článkem a spoustou letních obrázků. Druhou červencovou sobotu jsme si vyjeli po několika letech do Prahy na výlet. Děti byly v Praze vůbec poprvé a líbilo se jim jak u Vltavy, tak v úžasně opečovávané pražské ZOO. Já se dnes prostřednictvím prosluněných fotek vrátím k naší pražské sobotě, na Náplavku, tamější farmářské trhy a festival OKOfest vol.1.

Festival OKOfest vol.1 odstartoval sérii akcí, která má návštěvníkům přiblížit, jak se cítí lidé s duševním onemocněním. Akce se uskutečnila na dvou lodích na Náplavce, doplnily ji mimo jiné výstava obrazů duševně nemocných umělců, divadelní představení, filmové projekce a v podvečer pak hudební koncerty.

Festival byl slavnostním zahájením projektu Mobilní komunitní centrum OKO - Žijeme spolu a bavíme se. Ten bude rok a půl putovat Prahou a prostřednictvím umění chce vtahovat návštěvníky do světa lidí se zkušeností s duševním onemocněním. Má ukázat jejich potenciál a také nahlédnout do jejich života, často určovaného bojem se stigmatem a společenskými předsudky. 

Primárním cílem tohoto projektu je destigmatizace lidí se zkušeností s duševním onemocněním.

V centru projektu stojí společná výstava pětadvaceti výtvarníků, kteří zažili psychickou krizi. A právě jednoho z nich doprovázel do Prahy můj muž a my jsme se s dětmi rády přidaly k nim.

Zdroj: http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/festival-na-naplavce-priblizi-jak-se-citi-dusevne-nemocny-clovek-20170708.html

Zdroj: http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/festival-na-naplavce-priblizi-jak-se-citi-dusevne-nemocny-clovek-20170708.html

Holky se usadily na břehu u řeky a pozorovaly dění na Vltavě, proplouvající lodě i hladové vodní ptactvo.

Na nábřeží vyhrávali rozliční umělci... 

... a na pravidelných farmářských trzích bylo opravdu živo.

Alespoň se v parném dni bylo kde občerstvit. U stánku s čerstvými šťávami jsme zahnaly s dětmi žízeň, holky si přály čerstvě lisovanou melounovou šťávu a já jsem ochutnala chlazenou, vskutku osvěžující šťávu z okurky, jablka a limetky, dochucenou himalájskou solí a pepřem.

Další dobrotou, kterou prostě v horkém odpoledni(i dopoledni:)) nešlo neochutnat byla pochopitelně zmrzlina.
V sani People nám moc chutnala jahodová, ta hlavně holkám a mně pak mangová s bazalkou!! Pokud se vám podaří do téhle vyhlášené gelatérie, kterou najdete na Jungmannově náměstí, dostat, určitě mangovou zmrzlinu vyzkoušejte, je naprosto luxusní, poctivá, plná chuti a vyrobená z kvalitních surovin.

S Amálkou jsme odpoledne zašly ještě do Puro Gelato, kde jsme zkusily jejich mangovou, která ale nebyla taková jako v sani People, zato zdejší kokosová chutnala božsky.





Na Náplavce v Puro Gelato si navíc můžete pohovět v křesílkách přímo na vlnách Vltavy a kochat se pohledem na řeku, labutě i protější břeh, kde Rudolf Hrušínský jako Švejk natáčel slavnou scénu s ukradeným psem.





Já jsem si užívala procházku mezi stánky s všemožným zbožím. V květinářství mě rozesmála nabídka květin a bylin, která končila jetelem a kontryhelem. Prodávat jetel po pětikoruně jsem opravdu ještě nikdy nikoho neviděla...
:D

Levandule z Židovic šla vysloveně na dračku, 

stejně jako vyhlášené racklette U Sýráků. Brambory s kyselou okurkou a nakládanou cibulkou přelité roztaveným voňavým sýrem byly opravdu skvělé.

Domů jsme si odnesli pecen kváskového Opatovského chleba, který nám moc chutnal.

Na trhách najdete nabídku nejrůznějších českých lahůdek, poctivých džemů a paštik, je škoda neochutnat některé hned na místě anebo si neodnést pár dobrot domů. 

Na nábřeží bohužel nepřehlédnete ani lodní galerii s výstavou Gott, My Life.

Na lodi Tajemství probíhala odpoledne animační dílna, kde si každý včetně dětí mohl vytvořit svůj krátký animovaný film.

A program pokračoval loutkovou pohádkou Pinocchio hranou divadlem Toy Machine.





Po pohádce si děti mohly volně hrát s loutkami a pak je spolu s loutkohercem Tomášem Běhalem uklidit. 





Na zrezivělém (skoro)vraku nazývaným (A)void Floating Gallery proběhla zmíněná vernisáž výstavy umělců - Ta-jemná zákoutí mysli. Místo pro zahájení výstavy bylo podle mě vybráno spíš nešťastně, tmavé prostory s nedostatečným osvětlením, špatně přidělané obrazy, pořadatelé k velké škodě podcenili organizaci této akce a mnohým z nás připravili spíš zklamání než  dobré pocity.
:( 
Naopak samotná díla malířů a kreslířů se zkušeností s duševními strastmi nás svou podobou nemálo zaujala a mile překvapila.

A to už je z dnešní prázdninové reportáže z OKOfestu vol.1 vše. 

Mějte se hezky a pokud budete mít možnost, zajděte se na výstavu podívat. Když ne na Náplavku, tak třeba na podzim na Národní třídu, kam by se měla výstava přesunout.

Krásné srpnové dny přeji(třeba někde ve stínu ohromných stromů).

:)

Veronika