pátek 27. května 2016

Rebarborový koláč s oříšky

Krásnou noc, milé čtenářky.
:)

Opět nadešel čas, kdy se doma sotva otočíme a jakmile to jen trochu jde, vyrážíme ven na venkov - na naši zahradu/místo, kde budeme bydlet a brzo už i tvořit náš slaměný dům. Letos můj muž začal rekonstruovat starý teletník, který na pozemku máme, abychom jej mohli užívat k bydlení už při stavění domu. Jak měníme domek, který byl původně postaven jako slepičárna a později sloužil jako zmíněný teletník a také konírna k obrazu svému, tak aby nám dobře sloužil k úkrytu, odpočinku i práci, se mnou budete moct sledovat sem tam i tady na blogu.
Pro dnešek ale zůstaneme venku, nařežeme si něco řapíků rebarbory, krásné zeleniny, která se má sklízet do sv. Jana. Později už obsahuje velké množství kyseliny šťavelové, což není pro organismus vhodné.  




Inspiraci pro dnešní koláč jsem našla na oblíbeném blogu Kuchařka ze Svatojánu, původní recept jsem si trochu upravila.




500 g řapíků rebarbory si oloupeme a nakrájíme na kostičky. V rendlíku rebarboru zalijeme cca 100 ml kvalitního, nejlépe domácího ovocného sirupu (já jsem použila zbytek loňského domácího pampeliškového medu). Dusíme na mírném plameni asi 15 minut a poté slijeme přebytečnou šťávu a dáme si ji stranou.


























V míse promícháme 200 g jemně namletých ovesných vloček, 50 g rozmixovaných slunečnicových semínek, 100 g celozrnné špaldové mouky, špetku soli, 1 lžičku kypřicího prášku bez fosfátů, 3 lžíce medu a 50 ml slunečnicového oleje. Samozřejmě čím více bio, tím lépe. ;)
Dvě třetiny těsta natlačíme do koláčové či dortové formy vyložené pečicím papírem.




Těsto potřeme podušenou rebarborou. 



















Do zbytku těsta vmícháme nadrobno nasekané oříšky (já jsem použila 50 g mandlí s lískovými ořechy) a posypeme jím rebarboru.




Jemně přitlačíme a pečeme na 200 stupňů cca 50 minut.




Koláč krájíme až zcela vychladlý. Nejlepší je odležený přes noc a politý trochou rebarborové šťávy, kterou jsme si slili při přípravě koláče. 




Koláč nám moc chutnal, tedy hlavně mně a Amálce, na tatínka toho tentokrát moc nezbylo, i když ochutnat stihl. :)




Jaký je váš oblíbený recept z rebarbory? Pěstujete ji, máte ji rádi?

A ještě bych se chtěla zeptat zkušených zahradnic, zda můžu ořezat všechny listy, anebo je lepší některé na rostlině nechat?



Přeji nádherný víkend!
:)



Veronika


středa 18. května 2016

Květnová soutěž s Weledou

Krásnou středu, milé blogerky a čtenářky!
:)

Ve spolupráci s firmou Weleda jsem si pro vás i tento měsíc připravila soutěž. Ke konci května slavím narozeniny a těší mě, že prostřednictvím blogu budeme obdarovávat i jednu z vás. 

Tentokrát můžete vyhrát Rodinný set tradičních produktů Weleda, který obsahuje univerzální krém Skin Food 30 ml, Masážní olej s arnikou 100 ml, Balzám na nohy 75 ml a Rozmarýnové vlasové tonikum 100 ml. Vše je v hezké plechové krabičce s lištičkou. 
(Rodinný set si i nyní můžete zakoupit v e-shopu Weleda za 699 Kč). 






























Podmínky účasti giveaway jsou stejné jako v minulé soutěži:


1. Zanechte komentář pod tímto příspěvkem (kam mi třeba můžete napsat své připomínky, návrhy a názory týkající se mého blogu anebo cokoliv jiného).;) Připojte svoji emailovou adresu, kde vás mohu v případě výhry kontaktovat. (Pokud ji tu nechcete uveřejňovat, pošlete mi ji do mailu.)

2. Buďte pravidelným čtenářem/členem tohoto blogu (Síť přátel Google ve spodní části stránky) anebo sledujte stránky blogu na FB - tady.

3. Sledujte stránky Weleda na FB - tady
.


Pokud budete navíc mojí giveaway sdílet (na vašem blogu či FB profilu), budete mít dvojnásobnou šanci zelený balíček vyhrát. 
Pokud sdílíte, zmiňte se o tom prosím v komentáři. Šance na výhru se znásobí i pokud blog sledujete jak zde, tak na FB. ;)

Své soutěžní komentáře můžete psát do půlnoci 31.5.




Přeji hodně štěstí!
;)


Veronika


pondělí 16. května 2016

Hrnčířská sobota na Veselém kopci

Mezi nejstarší dovednosti, jež si lidstvo osvojilo, patří zhotovování hliněných nádob a předmětů. Už osm tisíc let dokáže lidstvo zpracovávat hlínu a vyrábět z ní užitečné i okrasné předměty. Původně se výrobky sušily na slunci. Pece sloužící k vypalování předmětů se zřejmě poprvé objevily před pěti tisíci lety na Středním východě. V přibližně stejné době začal hrnčířům sloužit i hrnčířský kruh. Techniku glazování výrobků znali již tři tisíce let před naším letopočtem v Egyptě.




V českých zemích patřilo hrnčířství mezi deset nejčastěji uváděných řemesel.




My jsme se s dětmi v sobotu vydali do skanzenu Veselý kopec, kde se pravidelně pořádají programy přibližující různé oblasti lidové kultury. Tentokrát se tu prezentovali šikovní hrnčíři a keramici (a samozřejmě i hrnčířky a keramičky).
;)















Pryč jsou doby, kdy se výrobě hliněných nádob pro domácí potřebu věnovaly pouze ženy, jako tomu bylo v počátcích hrnčířství. 





Ani o okrasné předměty nebyla mezi tvůrci nouze.




I když víc asi lidé nakupovali nejrůznější praktické misky, pečící nádoby, hrnky a hrnečky a také krásné květníky do zahrad.















Pokud jste ještě Veselý kopec nenavštívili a máte nedaleko Železné hory a Žďárské vrchy, na jejichž rozhraní toto přírodní muzeum leží, určitě tam někdy zavítejte a můžete i v běžné dny, mimo pořádané akce.

Je tu opravdu k vidění spousta krásných věcí, kus naší historie a tedy i nás samotných. My s mým mužem jsme tu nebyli poprvé, sic naposledy jako děti a jistě se sem za čas vrátíme, jak bude našich dětí přibývat... :)) Tolik krásy pohromadě totiž není hned tak někde k vidění. Právě sem byly od 70. let minulého století přenášeny objekty z části oblasti zvané České Horácko. Roubenky přinášející svědectví o bydlení a hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do poloviny 20. století.




Expozice jsou bohatě vybaveny předměty vytvářejícími atmosféru, která vás přenese do minulosti.





Na Veselém kopci naleznete jedinečnou kolekci technických památek na vodní pohon. Patří k nim mlýn s varnou povidel, stupník na tříslo, olejna a pila.
























Ve statku z Mokré Lhoty u Nových Hradů je vidět nejmladší interiér - datovaný do 50. let 20. století.














Kolekce technických památek na vodní pohon je soustředěna kolem původního náhonu, který tu byl zbudován už v 16. století! 

Pohled na stavidlo nám nemohl nepřipomenout obrázky Josefa Lady.




Amálce se tu moc líbilo, volně se tu pohybovala a s velkým zájmem s námi prohlížela interiéry domků i nejrůznější předměty... ;)

Doufala jsem, že Rózinka dopoledne prospí jako obvykle, ale zmýlila jsem se. Zřejmě nechtěla o nic přijít, tak celé čtyři hodiny skoro nespala a dívala se s námi, ač dost unaveně. Usnula až ke konci naší návštěvy v nosítku a po cestě domů nás už zase v autě bavila žvatláním a výskáním. 
:)




Ve statku z Mokré Lhoty se peklo v chlebové peci, a tak jsme ochutnali placky zvané podplamenice. Chutnaly neskutečně, až mě to skoro dojalo k slzám, ta opravdovost - vůně a chuť... Tam jsme je zkusily ještě horké, právě vytažené z pece, i když to není zrovna nejzdravější, ale doma jsme si pak pochutnali v klidu na té poslední, s mým medvědím pestem... Ááách...

(Moc si teď přeju postavit v zahradě pec a učit se v ní péct takové dobroty.;))




Můj muž zkoumal, co, kde a jak fungovalo a asi i přemýšlel o způsobech využití u nás, dnes.
:)









Nedalo mi to a pár drobností jsem si od hrnčířů a keramiků odnesla. Malou glazovanou mističku, kterou jste mohli zahlédnout v minulém příspěvku a několik milých ptáčků s označením bylinek do bylinkové zahrádky.





Už mi létají nad keříčky voňavých bylinek. Třeba tenhle ochraňuje saturejku do fazolových hrnců.
:)









Doufám, že jsem některé z vás inspirovala hezkým místem k návštěvě.
Pokud jste na Veselém kopci byli, můžete nám napsat, jak se tam líbilo vám. Budu se těšit. :)


Krásný večer i další májové dny vám přeji!



Veronika