Velikonoční hlavička

Krásné sváteční ráno, milí.

Na bílou sobotu se pekla velikonoční nádivka neboli Hlavička. Hlavička je velmi starý, tradiční pokrm, který ukončoval dlouhé postní období a otvíral čas svátečního hodování. Nádivka se většinou jedla studená přes celé Velikonoce a pravděpodobně pak doplňovala i ostatní pokrmy. 

Receptů na Hlavičku existuje nespočet, na každém dobrém food blogu jistě jeden najdete, je jich plný internet a pravděpodobně se i ve většině rodin uchovává ten jejich, generacemi osvědčený a vždy fungující, recept. 

Moje maminka velikonoční nádivku peče pravidelně, jenomže většinou ne přímo na Velikonoce, nýbrž během roku (ač kvůli kopřivám v jarním čase), bezmasou a doplňuje jí pečené kuře s vařenými brambory.

Já jsem sama ještě nikdy Hlavičku nepekla, až letos. Čím dál častěji mám nutkání vařit a naučit se dobře připravovat právě tradiční pokrmy a beru na vědomí dobu, kdy se původně tato jídla připravovala. Většinou nevyhledávám zkratky a respektuji původní principy, pomalu začínám rozeznávat recepty, jež zjednodušují tradiční postupy na úkor výsledné chuti od těch, kterých se naopak opravdu stojí za to držet. Je proto s podivem, že jsem si až teď pořádně všimla Jany Florentýny Zatloukalové a úplně poprvé vyzkoušela jeden z jejích receptů, a to recept na Velikonoční nádivku. Velmi oceňuji dokonale propracované články na jejím blogu, perfektní postřehy, vyzdvihnutí toho podstatného. Moc ráda jsem se jejím receptem nechala vést a určitě vyzkouším i něco dalšího.

Pokud se na přípravu Hlavičky také chystáte, můžete využít i mou lehce pozměněnou verzi jejího receptu.

Držela jsem se předepsaného množství surovin (podle mě jde minimálně o 6 velkých porcí), pečivo si nakrájela den předem (z poloviny jsem použila celozrnné rohlíky). Jen uzené krkovičky jsem dávala skoro o 100 g méně a i to bohatě stačilo.

Zato jarním zeleným lupením jsem nešetřila, ba naopak, do nádivky jsem nasekala skoro čtvrt kila právě natrhané kopřivy, pampelišky, bršlice kozí nohy, medvědího česneku a pažitky.

Pažitku a medvědí česnek jsem přidávala syrové, kopřivy a bršlici blanšírované, přičemž druhou zmiňovanou bych pro příště použila rovněž čerstvou bez blanšírování.

Nechyběla domácí vajíčka od spokojených prababiččiných slepic.

:)

Nádivka i díky celozrnnému pečivu a především většímu množství lupení vypadá po upečení tmavší, ale nelekejte se,

uvnitř je hezky světlá, s krásnou strukturou.

Hlavičku můžete servírovat teplou s vařenými bramborami, jarním salátem, divokými bylinkami anebo prostě jen studenou, když vám zbude.

;)

Já jsem talíř doplnila právě vyklíčenou vojtěškou a ozdobila dalšími lístky bršlice, pampelišky, kudrnaté petrželky a kvítky sedmikrásek.

:))

Připravujete na bílou sobotu tento pokrm? A jaký je váš oblíbený recept? 

Přeji vám všem poklidné a požehnané Velikonoce.

Veronika