čtvrtek 17. března 2016

Březová míza

Krásný den přeji!
:)

Jsem vděčná za to, že žijeme u řeky, ač ve městě, že stáčí pár minut a už můžeme pozorovat naši Sázavu. A co teprve když pomyslím na naše místo na venkově, tam, kde chceme hospodařit... Kolem les, ptáci vznášející se nad korunami stromů a malým potůčkem teče voda. 
I když dokážu vidět v každém ročním období krásy pro něj typické, nejraději mám stejně jaro. Těším se na něj dlouho před jeho příchodem a bedlivě se v přírodě rozhlížím po prvních náznacích, které jsou pro oko nevědomého anebo nepozorného, někdy neviditelné. Dnes už jsme si jistě všimli všichni do jednoho, malí i velcí. Talovíny skorem odkvétají, sněženky jsou široce rozevřené a na nejednom keři vykukují první pupeny. O námluvách v živočišné říši ani nemluvě, všimli jste si taky? ;) 
Před týdnem či dvěma(a vlastně až do včerejšího dne;)) ale zima stále kralovala, nebo si spíš tak pohrávala(s čím či s kým to nechám na vás...) jako kočka s myší. My jsme nezaháleli a požádali břízu o trochu její léčivé jarní mízy, kterou teď pijeme.



Vybrali jsme si vzrostlou břízu (doporučuje se buď velký strom o průměru minimálně 30 cm anebo naopak malý nálet, ze kterého se pak míza odčerpává seříznutím  hlavního výhonu), pozdravili ji a zeptali se, zda si od ní můžeme trochu její březové vody vzít.
Pak jsme ve výšce kolem jednoho a půl metru vyvrtali malou dírku kůrou až na dřevo, aby se narušily mízní kanálky v lýku.





Březová míza se dá odčerpávat právě a jen v nynějším období, kdy přichází jaro, noci jsou ještě chladné a mrazivé a dny začínají být teplé. Pupeny stromů se nalévají a ještě neraší, jakmile se z pupenů začnou vytvářet listy, míza téct přestane a je i nutné její sběr ukončit, tzn. dírku utěsnit přírodním kolíčkem, zatřít štěpařským voskem a především poděkovat stromu za jeho dar.
:)





Do vyvrtané dírky jsme zasunuli bezové korýtko, pro nás jak jinak než přírodní minimalistická verze, které pak mízu odvádí do připravené nádoby. Jako kohoutek se dá použít i klasické brčko či nejrůznější kolíčky, kovová korýtka apod.  





Jako nádoba na odběr mízy nám slouží plastová lahev připevněná přímo ke kmeni stromu. Je uzavíratelná a hlavně lehoučká, do mízy tak nepadají nečistoty a navíc může být lahev nasunutá proříznutým otvorem přímo na korýtko. Mně se ten plast ale moc nezamlouvá, takže jakmile vymyslím lepší alternativu, doplním info. ;)




Pokud si nejste jistí, kdy se sběrem začít a jestli třeba není ještě příliš brzy (že je pozdě poznáte snáz:)), ve dne nařízněte maličko kůru stromu. Když se objeví kapičky vláhy, čas na odčerpávání mízy už nazrál a když ne, zkuste to znovu za několik dnů. 




Jakmile míza kape, je potřeba každý den vše kontrolovat, nádobku vyprázdnit a případně poopravit systém. Nám se stalo, že míza vytékala i/hlavně pod korýtkem a stékala po borce dolů namísto do lahve. 




My mízu rovnou pijeme, úžasnou a chladnou, nasládlou, stromově chutnající... Chutná lahodně, má ji ráda i Amálka a já ji nechci používat na nic jiného, přestože je prý výborná k výrobě sirupů, vína anebo pro péči o vlasy i pokožku. Jsem vděčná za tu trochu životadárné vody plné vitamínů, minerálů a živin, kterou strom svými kořeny dokáže vytáhnout ze země, přefiltrovat ji a zbavit toxinů a naopak ji obohatí organickými látkami a než ji v listech nabudí sluneční energií, malou trošku nám jí, pokud chceme a jsme pokorní, rád daruje. Mízy není moc, vypijeme denně po skleničce, ale pro nás je to hodně a víc ani nechceme. Strom jsme navrtali jen v jednom místě a brzy ho zase jaksepatří ošetříme.



















Pokud to budete také někdy zkoušet, dělejte tak s úctou a opatrností a pak, jestli vám bříza trochu své jarní mízy daruje, vychutnejte si ji. Nejlépe třeba hned venku s pohledem na třepotající se větévky a čistou myslí.





Budu ráda, když se podělíte o vaší zkušenost... Zkoušeli jste anebo byste rádi? 



Mějte se hezky...



Veronika


* Nově mě můžete sledovat na Facebooku.


pátek 11. března 2016

Janova pec

Krásné ráno přeji! Už jste dnes snídali? Že ne, tak co takhle dát si s námi misku lahodného, voňavého, křupavého müsli? Máme kakaové, švestkové s mákem, jahodové, ze sadu, semínkové a čokoládové. A až u nás všechno sníme a budeme chtít ještě, což je víc než jisté, napíšeme Janovi z Janovy pece. :))

Víte, začalo to skoro jako v pohádce. Asi před týdnem jsem napsala Janu Královi z Janovi pece a on hned odpověděl a den na to mi pošťák donesl balíček od něj, kde se skrýval ručně psaný dopis zavinutý do ruličky a zalepený Janovou pečetí s milými slovy. A o čem že mi Jan v dopise psal? No přeci o tom svém vyhlášeném výtečném müsli, které nám v balíčku posílal a které, představte si, já do té doby vůbec neznala. Müsli z Janovy pece vypadá nádherně a tím ta pohádka teprve začíná. Nečekejte ale žádná strašidla, čerty a temný les, napínavý příběh se šťastným koncem. Tohle je tak jednoduché, je v tom radost, slunce, život a zpěv (já si myslím, že ten Jan si při práci u té své pece opravdu musí zpívat;)), je to výtečné, poctivé a opravdové, skoro to hladí po duši... pojďte si rychle mističku dát, než nebude.
;)   




Nedávnou novinkou Janovy pece je pečené Kakaové müsli, které dnes ochutnáme úplně první. Müsli je složeno ze 61% ovesných vloček, 3% kakaa, pekanových ořechů, kokosu, 10% čokolády, lyofilizovaného (mrazem sušeného) ananasu a banánu, medu a olivového oleje. Když ke směsi přiblížíte nosík, ucítíte krásnou hořkosladkou kombinaci kakaa, čokolády a kokosu. Pekanové ořechy a plátky kokosu jsou křupavé a křehké, čokoládové hoblinky tmavé a dobré a když necháte kousky banánu chviličku rozpustit v ústech, zapomenete, že jste do mističky nenakrájeli banán čerstvý nýbrž už vám ho tam vmíchal Jan v podobě lyofilizovaných kousků. Stejně tak ananas, není tvrdý a žužlavý, ale křehký a po chvilce se chuť rozvine ve své plnosti a nakyslosti pro ananas typické.
Ovesné vločky jsou obaleny v kakau a celá směs je spíš méně sladká, což všem u nás naprosto vyhovuje. 




Zůstaneme ještě chvilku u novějších müsli z Janovy pece a ochutnáme pečené Müsli Švestky s mákem. Na tohle müsli jsem se těšila nejvíc já, protože mi připomíná švestky za humny u naší prababičky na statku a taky makovice, které jsme vysypávali, zrovna když mě můj muž požádal o ruku.:) Tady najdeme 65% ovesných vloček, 10% čokolády, 6% lyofilizovaných švestek, 6% máku, med a olivový olej. Čokoládové hoblinky jsou stejné jako ty v kakaovém müsli. Když dám lžičku téhle dobroty do pusy, jako bych cítila makové housky, které se pékávaly před dvaceti lety a švestková povidla, která pomalu bublají v kamnech v sednici u babičky. Švestičky jsou nakrájené na malé kostičky, ale jsou tu i celé půlky švestek, které vám děti možná slupnou dřív, než se nadějete. ;) Tohle müsli je překrásně jednoduché a zřejmě nikoho nepřekvapí, že sladkokyselé švestky a mák tu hrají prim. 






;


Řekla bych, že nejsladší ze všech šesti druhů, které jsme my doma ochutnali, je pečené Jahodové müsli. Sladké je díky hoblinkám bílé čokolády a podle mě i díky mandlím, které jsou v této směsi obzvlášť lahodné, máslové a křupavé. Jan zde použil opět med a olivový olej, ovesné vločky tvoří 64% obsahu a lyofilizované jahody 3,7%. 
 Tuto směs si určitě oblíbí děti, Málince moc chutná, ale nám taky. Jahůdky jsou voňavé a mléko se díky jejich barvě zbarví dorůžova.



















Dále tu máme pochoutku z největších, a tou je pečené Müsli ze sadu. Sem Jan namíchal největší podíl ovesných vloček(spolu se Švestkami s mákem), a to 65%, sušená jablka, višně a hrušky a přidal velkorysou špetku skořice, med a olivový olej. Tohle müsli je málo sladké(pro naše chuťové buňky akorát), pokud také máte rádi spíš přirozeně se vyskytující cukry a ne přílišné doslazování, budete si tady šťastně chroupat, není tu totiž jako v jediné ze všech směsí obsažen žádný cukr(který je jinde převážně v čokoládě). Müsli nádherně voní i chutná po skořici, má skvělou sladkokyselou chuť, jelikož kyselou chuť zastupují drobné višně i čtverečky jablíček a sladkou úžasné kusy hrušek, které bychom nejraději s Amálkou vyjedly z dózy. :)  














Müsli Ze sadu bude určitě chutnat i chlapcům a chlapům ;) a Jan jej doporučil i mému muži, ale ten si nakonec mezi všemi našel jiné oblíbené...




... tím je pečené Semínkové müsli. Obsahuje 53% ovesných vloček, sušené brusinky, rozinky, vlašská jádra, kokos, 15% semínek(slunečnicových, sezamových, konopných a dýňových), sušený banán, med a olivový olej. Mě tu úplně nepřesvědčily vlašské ořechy, cítím v nich trochu hořkosti a nevyrovnají se našim ořechům, které jsme letos sbírali třeba u švagra v zahradě. Brusinky mám raději ty doslazované jablečnou šťávou a ne cukrem a Janovy lyofilizované banány v Kakaovém müsli mě nadchly natolik, že ty sušené s nimi prostě nemohu srovnávat. Jinak ale i tato semínková směs chutná vyváženě a pokud nejste takoví hnidopichové jako já právě teď a sypete si semínka do všeho, zaručeně si na tomhle křupavém müsli pochutnáte.
:)














Na závěr u nás dnes můžete ochutnat Janovo pečené Čokoládové müsli. Díky čokoládovým hoblinkám by se mohlo zdát podobné Kakaovému müsli, ale to je pouhé zdání. Tady je namíchána spousta druhů ořechů - para ořechy, lísková jádra, mandle, kešu a kokos, dále 46% ovesných vloček, 10% čokolády, sušený banán, med a olivový olej. Všichni milovníci a milovnice čoko kokosových chutí a vůní, pozor! Právě vám servíruji mističku po okraj naplněnou křupavým sladkým pokušením a navrchu nechybí poctivá porce velikých ořechů. Tahle směs jednoduše nezklame nikoho, kdo má čokoládu a ořechy rád. Já jsem si z bůhví jakého důvodu nikdy moc neoblíbila para ořechy, takže ty bych tu klidně vynechala, ale zato lískové a mandle miluji, stejně jako kešu a kokos a těch je tu habaděj. ;)   

























V kompletní nabídce Janovy pece ještě najdete Ovocné pečené müsli, které jsme ještě neochutnali, tak doufám, že až se objeví na našem stole, nezklame nás, stejně tak jako nezklamala dnešní šestka pečených dobrot.
:)

Mně osobně nejvíc chutnají müsli Ze sadu a Švestky s mákem, pak Kakaové a taky Jahodové. Přiznám se, že všechny tyto čtyři směsi chutnají báječně a těžko jsem kdy předtím ochutnala lepší.    




Jan mě navíc moc potěšil svými pečenými Ořechy s medem. Je to tak jednoduché a přitom božské (no dobře, para ořech jsem zkusila jen jeden;)), mandle a kešu zapečené s voňavým medem. Nic víc, nic míň, jen špetka soli. Mňam!
























Pokud müsli přece jen není váš šálek čaje a raději si pochutnáte třeba na nějakém horkém nápoji a k tomu zakousnete křehkou sušenku, zkuste ty z Janovy pece. Pečou se v ní čokoládové, ovocné a máslové. My jsme je ale zatím nechutnali, tak vám dnes nepovím, jaké jsou.
Tak třeba příště...
;)




Všechny dobroty můžete koupit v e-shopu Jana Krále. 


Mějte se krásně a můžete mi napsat... znáte Janovy dobroty a co máte nejraději anebo byste rádi ochutnali? 



Hezký den všem.
:)



Veronika


středa 9. března 2016

Jarní kopřivová kúra

Krásný večer přeji!

Sice je venku ještě chladno a včera u nás na Vysočině zem dokonce pokryla sněhová pokrývka, ale i tak je vidět, že jaro pomaličku přichází, rostlinky nastartovaly svůj růst a právě teď je ten pravý čas využít léčivou sílu mnohých z nich. Jednou z nejlepších léčivých rostlin je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) Právě teď nastala ta nejpříhodnější doba pro sběr jejích mladých výhonků.




O kopřivě dvoudomé jsem se dočetla, že má čisticí, detoxikační, stahující, posilující a antirevmatické účinky, snižuje krevní tlak, používá se u dny a aterosklerózy. Kopřiva je antiseptická, působí antivirově, proti kašli, je vhodná pro diabetiky, jelikož snižuje hladinu krevního cukru. Působí dobře na žaludek a játra, podporuje trávení, vylučování žluči a vyprazdňování střev. Kopřiva se podává u chudokrevnosti na podporu krvetvorby, čistí krev, pomáhá také při vnitřním krvácení. Užívá se při chřipce, léčí močové a dýchací orgány. Zvláště na jaře pomáhá kopřiva oživit metabolismus.




V pondělí jsme s mým mužem započali kopřivovou kúru na detoxikaci organismu. Každý den natrháme čerstvé rostlinky, nejlepší je natrhat několik horních listů s řapíkem, my používáme pouze nadzemní část, ale je dobré pít odvar i z kořenů. Hrst kopřiv přeliji horkou vodou (cca jedním litrem) a následně ještě přivedu k varu (někde se doporučuje několik málo minut vařit a hned pak pít, to je potom odvar). Já dělám spíš čaj, jakmile se voda vaří, odstavím ji a kopřivy nechám pod pokličkou 10 až 15 minut odstát. Nakonec scedím a hned pijeme.




Každý pijeme tři až čtyři šálky denně a detoxikační kúra by měla trvat tři týdny. Dalším doporučením je pít po jednom šálku ráno na lačno a večer před spaním.




Takto připravovaná kopřiva by měla dokázat rozpouštět škodliviny v těle a čistit krev. 




Na závěr bych snad jen dodala, že nejvhodnější fáze měsíce ve vztahu k detoxikaci je ubývající měsíc, kdy se tělo čistí, vylučuje jedy a zbavuje všeho nadbytečného. My jsme tedy začali při ubývajícím měsíci, ale dnes je novoluní, měsíc začal znovu přibývat, nastává čas vhodný spíše pro regeneraci a jelikož tělo dobře absorbuje vitamíny a minerály, tak je to i vhodná doba pro jejich zvýšený příjem. Pokud tedy chcete letos vyzkoušet jarní kopřivovou či jinou očistnou kúru, počkejte ještě dva týdny - 23.3. nastává další úplněk a poté bude ideální čas začít s detoxikací těla. ;) 









Zajímalo by mě, zda také tělu (i duši) dopřáváte jarní očistu a pokud ano, jakou?



Přeji dobrou noc...
:)



Veronika


čtvrtek 3. března 2016

Když miluješ papír - Washi pásky

Krásný zachumelený čtvrtek přeji! :)

Asi před týdnem jsem tu básnila o jaru a ejhle, zima nás letos pěkně škádlí. Nu což, při cestě z procházky si natrhám do vázičky sněženky, na stole mám květináč s mini narciskami a mám radost z  té vláhy, která na zem padá a těším se, že až jaro opravdu převezme žezlo, bude to stát za to a já si budu zpívat!:) Máme se dobře, dcerunky jsou zdravé a veselé a před týdnem jsme si po dlouhé době dokonce vyšli za kulturou. Ondřej Havelka a jeho Melody Makers byli úžasní a my jsme si koncert ze svých míst v první řadě skvěle užili. :)

Ráda bych častěji přispívala na blog, mám opět svou zrcadlovku, a  tak se raduju. Nápadů na články taky dost, dokonce opět o bydlení, knihách i výletech a taky nejlepších dobrotách, které vám chci doporučit. O dítkách samozřejmě dalo by se psát denně, tak alespoň poctivě zapisuji do svého diáře, který jsem vám ukázala v předminulém článku. Tam jsem se také zmínila, že papírnických článků bude povícero, tak vás dnes zvu ke druhému dílu. ;)

Psát už moc nebudu, spíš jsem se zaměřila na obrázky (ach, jak je krásné držet tu mou Canoňáckou holku po půl roce v rukou;))...




Washi pásky mám moc ráda. Když jsem je před pár lety prvně objevila, byla jsem z nich paf a to mi vlastně zůstalo do dneška. Jak jsou praktické, utrhnete bez nůžek, nalepíte, kam je libo, ozdobíte, dotvoříte a když vás přestanou bavit, jednoduše odlepíte a jakoby tam nikdy nebyly.




A hlavně ta diversita vzorů, barev a motivů!! Chcete pandy, plameňáky, srdíčka, japonečky anebo velikonoční vajíčka? Všechno pro nás vytvořili... ;)




Washi pásky jsou původně z Japonska, kde v roce 2006 výrobce Kamoi napadlo, že pásky produkující se pro průmyslové použití by mohly dostat nový nádech barvami a vzory a vyrábět se pro dekorativní účely. Vyrábějí se ze speciálního washi papíru z kůry stromu gampa anebo z jiného ekologického materiálu, jímž může být třeba konopí, rýže či bambus.




Washi označuje přesně to, čím tyto pásky jsou, wa znamená japonský a shi je název pro papír.









Naposledy jsem objevila úžasné washi pásky v e-shopu nordicday.cz, třeba zlato-černá Leaves je opravdu originální.  




Masking Tapes tuto sezónu začali spolupracovat se světoznámými ilustrátory dětských knížek a výsledkem jsou pásky s motivy jejich slavných ilustrací, v tomto případě s nejrůznějšími obrázky od Alaina Grée, francouzského ilustrátora. Mně se moc líbí Human, Plant a Animal a budu jimi zdobit hlavně dárečky pro děti. :)




V mé krabičce nechybí ani několik vánočních washi pásek. Tyto z bellarose.cz od Green Gate jsou krásné, ale bohužel hůř drží. Holt není washi páska co washi páska. ;)








Z edice návrhů dětských ilustrátorů na závěr musím zmínit ty od Miroslava Šaška - This is Rome, This is London a This is Paris (a pro milovníky New Yorku This is New York). Jsou krásné stejně jako autorovy stejnojmenné knížky. Pokud se s menšími dětmi chystáte na výlet do některé z těchto metropolí, určitě se po knížkách koukněte, jsou moc hezky dělané. ;)




Taky máte rádi washi pásky? K čemu je používáte nejraději vy?



Mějte se nádherně!
:)



Veronika