Moc vás zdravím, milé čtenářky a čtenáři!
:)
Ráda bych vám poděkovala za milé komentáře k posledním dvěma příspěvkům. Udělaly mi radost.:) Už je nám všem lépe, i když maličká má rýmu a starší kašel a ani my dospělí nejsme ještě úplně fit, ale přípravy na cestu vrcholí a já mám od teďka navíc cestovní horečku. Už je to tak, dlouho jsme nikde nebyli a už vůbec ne s karavanem, na několik týdnů, s přáním dojet na konec světa, k břehům Atlantiku a ještě k tomu s dvěma cácorkami. Hmm, těším se, ale poprvé i obávám zároveň (to je tedy něco nového). Dnes ale nebudu psát o Pyrenejích, ani zemích, kde bychom se rádi zastavili, co plánujeme a na co se těšíme, ale ohlédnu se v krátkosti za letošními prázdninami a ukážu vám pár obrázků s naší poslední srpnové neděle v jižních Čechách.
S přáteli jsme si naplánovali výlet do Bechyně - půvabného města nad soutokem řeky Lužnice a říčky Smutné. V Plané jsme se rozhodly, že my ženské s dětmi využijeme železniční spojení z Tábora do Bechyně a mužští pojedou auty. Jaké bylo naše překvapení v Táboře na nádraží, když jsme tu uviděli stát krásný historický elektrický motorový vůz, který už čekal na poslední cestující, aby se mohl rozjet do Bechyně u příležitosti slavnostního ukončení Léta na Bechyňce. Vůz byl poloprázdný a tak vůbec nevadilo, že jsme neměli rezervaci a ochotný a milý pan průvodčí nám rád jízdenky prodal přímo ve vlaku. Dozvěděli jsme se, že máme tu čest projet se tzv. Elinkou - původním historickým vlakem Františka Křižíka z počátku 20. století, který je normálně součástí sbírky Národního technického muzea v Praze, a to od roku 1974. Všichni jsme si jízdu moc užili a líbilo se nám i v Bechyni, která je kouzelná.
Dnešní článek měl ještě pokračovat, ale nestíhám ho už třetím dnem dopsat, tak jej nechám tak, jak byl...
My totiž vyjíždíme.
Ahoj za tři neděle!
:))
Veronika
Žádné komentáře:
Okomentovat