Amálčina knihovna

Krásný den, milé čtenářky a čtenáři!

Podzimní, krátké dny jsou ideální k zachumlání se pod deku s konvicí voňavého čaje anebo něčím dobrým do žaludku. K takovým chvílím mi neodmyslitelně patří ještě dobrá kniha.

Já i můj muž máme knihy moc rádi, čteme od dětství a tak je jen přirozené, že k lásce ke knihám, voňavým stránkám, příběhům, od kterých se témeř nelze odtrhnout, vedeme i naši Málinku.

V našem už tak malinkém bytě knihy zabírají nemálo místa a to tu nemáme všechny ty, které bychom tu rádi měli. Já mám své u rodičů, můj muž stejně tak... Ty, co nečteme často, jsou ještě zabalené v krabicích.

Je mi jasné, že v našem budoucím domě je třeba myslet na knihy. Na několik důstojných míst pro ně. V pracovně, obýváku, v kuchyni (kuchařek taky nemám zrovna málo;)) a u Amálky v pokojíčku. Nejvíc mě zaujaly na uložení knížek velké prosklené skříně/vitríny, bílé či šedivé. Jsou praktické a krásně vypadají. To jsem ale trochu víc odbočila od zamýšleného tématu a na úvod by to mohlo stačit! :))

Aniž bychom naší devatenáctiměsíční dcerku ke knihám nějak cíleně vedli, našla si k nim cestu sama. Stačilo nechat knížky pro ni v jejím dosahu a její přirozená zvídavost jí pochopitelně nedala jinak, než knížku otevřít, zkusit stránky otáčet a začít objevovat to neskutečné kouzlo v knížkách ukryté.

Od té doby uběhlo několik měsíců a dnes je víc než jasné, že pro Amálku budou knihy velkou životní radostí. Chce si s námi neustále prohlížet knížky a naučila už se i vyjádřit svoje přání - úplně jednoduše 'Tati, c(č)íst!' nebo 'Mami, c(č)íst!'. :)) 

Přestože u babiček a dědů máme spoustu dětských leporel po mně a mém muži, založili jsme Málince její (prozatím malou) vlastní knihovnu, která bude růst zároveň s ní. 

A já vám dnes ukáži Málinčiny první knížky.

Posmíval se konipásek - jedna z nejoblíbenějších knížek posledních dní u nás doma, nádherně ilustrovaná. Úžasné obrázky, vtipné veršování, velmi chytře zpracovaná (i má oblíbená;)).

Moje štěně - Příběh o štěňátku a včelím roji nedávno koupil Amálce můj muž. Jiná knížka se mu pro ni v knihkupectví nelíbila a trefil se výborně! Málinka chce Moje štěně prohlížet pořád dokola a tento týden se dokonce naučila říkat 's(š)těně'. :)

Naše úplně první nejoblíbenější - Ten Chuckling Ducklings. Prasátka, kravičky, kozy, psi a kočky... všechno tu je! Koupila jsem ji v Anglii dávno před tím, než přišla Amálka.

Trošku jiné možnosti skýtá magnetická knížka o krtkovi - Málinku zajímá, ale občas natrhne nějakou z magnetek...

Od babičky a dědy dostává Amálka knížky od narození. Babička má navíc knihkupectví, takže knížky od ní jsou vždycky TOP! ;)

Mně osobně se strašně líbí, že rodiče mého muže navíc vždycky darují Málince knížky i s osobním věnováním.

:)

I moje babička (tedy Amálčina prababička) Málince naděluje knížky. Třeba Nejkrásnější česká říkadla anebo Život na statku.

Málinka má ráda i knížečku o kočičce Kátě, kterou dostala od mojí sestřenice Katky. ;) Pro mě a mého muže je kočička Káťa trochu strašidelná, ale hlavně, že baví Máli... Hodně se už u ní nařehtala!  ;)

Zebra Zigby taky frčí a ještě si začínáme povídat o opozitech... ;)

Několik knížek z našeho dětství jsme Málince přece jen domů přivezli. 

Třeba Kouzelný deštník - krásný poetický příběh o holčičce s deštníkem...

...anebo poměrně dost opotřebované ale o to víc oblíbené leporelo Naši ptáci.

Tak a to je skoro všechno. Pro tentokrát máme dočteno. Amálčina knihovna bude mít jistě další pokračování, až zase o něco povyroste. ;)

Co je v knihovničkách vašich dětí?

Příjemný podvečer a mávám všem!

Veronika