úterý 22. dubna 2014

Hody, hody doprovody...

Měli jsme krásné Velikonoce. Veselé, i dojemné. Velikonoce prožité s našimi nejbližšími, vzácné Velikonoce zvonící smíchem naší Amálky, babiček, dědečků i obou prababiček. Naše první rodinné velikonoční svátky jsme strávili jak jinak než s rodinou, v útulném bezpečí našich domovů a chvíli i na naší vznikající zahradě domova budoucího, kde jsme včera odpoledne s mým mužem pracovali, láskyplně vysazovali první rakytníky.
 
V neděli jsme jeli na návštěvu. 
 



Amálinka nás docela rozesmála... když ji bratránek chtěl vyšlohat, reagovala svým ne, ne, ne, ale když byla šlohána babička, moc se tomu smála. :))

 
 
Na Velikonoční pondělí jsme si s Amálkou užívaly pohody u babičky a dědy, zatímco tatínek jezdil po koledě. Samozřejmě, že prvně přijel vykoledovat  nás  hned hezky zrána a vzal s sebou rovnou i dědu se strejdou. Kluci si upletli pomlázky z krásných mladých proutků, takže my holky určitě neuschneme... :)

 
 
U babičky, jako každý rok, nechyběla barevná vajíčka pro koledníky ani voňavý domácí mazanec.
 
 
 
Doufám že i Vy jste prožili krásné Velikonoce a přeji Vám všem pokojné jarní dny!
 
 
 
Veronika
 
 
 


2 komentáře: