Zobrazují se příspěvky se štítkemprocházky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemprocházky. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 14. listopadu 2019

Dobré věci v našem životě

Krásné odpoledne přeji.
:)

Miluju motivační, inspirativní knihy. Někdy se jim také říká self-help books. Jsou to zkrátka knihy, v nichž autoři často odhalují principy, díky kterým zásadně můžete změnit svůj život. Předkládají následovatelná pravidla pro vnitřní růst a plnohodnotný, radostný život. Podobných knih jsem už přečetla několik desítek. Většinou si je vypůjčuji v knihovně a když se mě kniha dotkne někde v hloubi nitra, pak pro ni jdu do knihkupectví, abych se k ní pak kdykoliv mohla znovu vrátit, v klidu a postupně si ji pročítat znovu. Vesmírné zákony opravdu fungují dokonale. Od chvíle, kdy jsem se začala vědomě věnovat sama sobě, převzala odpovědnost za skutky a události, které se v mém životě dějí a opakují, mi přichází do života čím dál častěji výjimečné knihy a úžasní lidé. Jednou z nich je třeba nádherná žena, úžasná maminka a vynikající fotografka, se kterou jsme se s dcerkami seznámily na dětském hřišti. Kačenka mi udělala velikou radost, když si na sklonku podzimu našla pro nás chvilku a udělala nám nádhernou kolekci něžných, podzimních, ba přímo snových fotek.  

Když si je dnes znovu prohlížím, a to už poněkolikáté, počítám svá požehnání. Uvědomuji si, kolik věcí je tu pro mě. Konečně jsem pochopila, že abych se vymanila z každodenního kolotoče práce a finančních ultimát, jež oboje mohou působit beznadějně, musím dostatečně ocenit aktiva, která jsou na mojí straně. Můžu mít spoustu nezaplacených účtů, ve skutečnosti jsem přitom bohatá. Nakolik bych asi ohodnotila život v téhle skvělé zemi? 
Práce se také nezdá dvakrát jistá, přitom naprostá většina světové populace by se klidně vzdala let života, jen aby měla takovou šanci, jakou mám já.
A nakolik si cením svojí svobody? A těch, které miluji a kteří milují mě? 
Co moje oči? Vzala bych milion korun za moje oči?? Co ruce a nohy?
Když na to přijde, nevyměnila bych teď nic z toho, co mám, ani za všechno zlato světa. Proč tedy s tolika věcmi, které hovoří pro nás, vypadáme stále tak smutně, zdrchaně a poraženecky?
Už nikdy! Pro mě i pro vás existuje lepší život.

A tak střežím svůj křehký život pozorně.  




Vytvářím si svou osobní Knihu života. Nejdůležitější se zdá vytrvat. Pomalu zjišťuji, že mnohé z mých starých návyků, jež mě držely zpátky, jsou postupně nahrazovány těmi prospěšnými, návyky, které můžou změnit můj život.




Chci se s vámi podělit o to, co jsem se naučila a stále učím, podělit se o sebe a svůj život.





Dnešní článek je vlastně úvodní ze série 17 zásad šťastného života.  17 dle jednoho z nejčtenějších inspirativních a samoučných autorů dnešního světa. 
Og Mandino dokázal napsat knihu plnou moudra, inspirace a lásky a zařadil se tak mezi mé nejoblíbenější.




Kniha se jmenuje Žijte lepší život a víte co, je to tak jednoduše geniální (nebo snad geniálně jednoduché?). Opravdu se můžeme vyhnout byť jen jedinému dalšímu dni strávenému pocity neúspěchu, zármutku, strachu nebo sebelítosti.




Tedy ještě jednou, spočítejme svá požehnání.Jakmile si jednou uvědomíme, jak cenní jsme a kolik věcí je tu pro nás, úsměv se nám vrátí a my budeme moci jít konečně kupředu za životem, který pro nás zamýšlí vesmír, a to se slušností, silou, odvahou a důvěrou. 




Až si osvojíme toto první pravidlo, přejdeme společně ke druhému, třetímu a tak dále, až zjistíme, že žádné z nich není samo o sobě nezávislé, všechno totiž souvisí se vším. Všechny se navzájem spojují. Je to zábavné a mnohem snadnější, než bychom možná čekali. 
:)




Budu ráda, když do toho půjdete se mnou... :))


Nádherný podvečer všem.
:)


Veronika

čtvrtek 24. října 2019

Nové začátky


Hezký večer, milí čtenáři a čtenářky.
:)

Můj blog utichl, conevidět to bude rok od posledního příspěvku. Ne, že bych v psaní nechtěla pokračovat, spíš bych to popsala tak, že v našich životech nastalo tak náročné období, které spotřebovalo naprosto veškeré síly a energii, kterou jsem v sobě dokázala najít. Valnou část první poloviny letošního roku jsem byla s dětmi sama, a tak i běžná každodenní péče o rodinu a domácnost byla navíc v emocionálně vypjatém čase tak vyčerpávající, že bych blog nemohla dělat dál, i kdybych měla náladu něco zde vytvářet.
Nyní ale cítím, že pomalu pomaloučku nazrává čas návratu nebo snad nových začátků? Spíš ke mně promlouvají ty nové začátky, ale nepředbíhejme, věřím v dokonalé plánování vesmíru a ve správný čas i význam všech událostí v lidském životě.

Zůstaňme dnes prostě jen u hřejivých pocitů, naděje a láskyplných myšlenek a zlatého podzimu...
:)





























Budu se těšit u nových článků, sdílení radosti, myšlenek i objevů.



Pamatujte, že nejdůležitější v životě je dobrý pocit.


Přeji vám, ať se cítíte báječně.

:)



Veronika

čtvrtek 19. října 2017

Babí léto

Pěkné dopoledne přeji!
:)

Po dvou týdnech, kdy jsme všichni tak trošku bojovali s nachlazením a virózami nás překvapilo babí léto. Jako by nám teplé podzimní slunce nalilo krev zpátky do žil. Barvy všude kolem jsou nám pastvou pro oči a potravou pro duši. Srdce se raduje. V sobotu jsme byli celý den venku, těšili se z barevných listů, dýchali ten voňavý vzduch...



Můj muž pobíjí krov a vsí se rozléhá tlukot kladiva a prken tu a tam bouchajících o sebe. Jdeme se s dětmi projít po vsi, jakoby jsem tu byla poprvé, sousedovic stodola najednou vypadá jako z pohádky, obdivuji ten soulad kamene a starých sluncem vyšisovaných prken...




... a už jsme na návsi pod mohutným kaštanem...









Když se ze slupky vyloupne hlaďoučký, lesklý kaštan té nejkrásnější hnědé...





Taky na vás působí kaštany léčebně, když se jich dotýkáte? Já je často pak nosím dlouhé týdny a měsíce po kapsách a mnu je v rukou. Naše babička taky.














Když jsme se dost vynadívaly, 








vrátily jsme se do zahrady a pomohly se sklízením podzimní zeleniny.




Řepy se urodilo tolik a tak veliké, že bychom se s ní klidně mohli pustit do pohádky O veliké řepě, která je tou jedinou možnou uspávací pohádkou našich dětí. 




Pastiňák mě překvapil svými kořeny, netušila jsem, že si pod zemí spokojeně rostl do takové velikosti... :)









A pak přišlo nedělní ráno a s ním to nejkouzelnější počasí, vůně a nálada, která nás všechny objala v tichém, pokojném lese.









Přehrada se v podzimním slunci leskla jak obrovské zrcadlo...




... a v lese bylo tak, že jsem tomu skoro ani nemohla věřit.



















Nasbírali jsme hub na nějakou tu zásobu pro dlouhé zimní měsíce.




Odpoledne jsem se znovu prošla po zahradě, pozdravila červenající se muchovníky, 




mladé zářící javory rostoucí samovolně v náletu (přirozená přírodní sukcese je neúprosná), 




sklidila listy posledních zelenin, kterým se i teď na podzim dobře daří...




... a s mužem a dětmi jsme se pustili do vykopávání topinamburového políčka pod strání. 
Jak krásně nám letos vyrostly a ani divočáci se do nich ještě nestačili pustit. 




Nezapomněli jsme otrhat ani jejich květy, které jsou léčivé při nespavosti, silném stresu, artritidě a pobolívající páteři.

Máte rádi topinambury, nabité vitaminy a dalšími blahodárnými látkami? My moc a jelikož je letošní úroda náramná, budeme je mít na stole nejspíš dost často (třeba si tady zaslouží i vlastní článek s recepty a více podrobnostmi). 




Jak jste si užili uplynulé překrásné dny vy?


Pohodové chvíle všem.
:)


Veronika


čtvrtek 3. srpna 2017

Toulky Brodem Havlíčkovým

Pěkné odpoledne přeji.
:)

Od Vltavy zpátky k Sázavě. Ve městě v létě moc času netrávíme, v horkých dnech, jako jsou ty první srpnové, ujíždíme k rybníku, k lesu, k nám do přírody... Minulý týden bylo ale příjemně i tady ve městě, u řeky obzvlášť a tam my chodíme rádi a často. V rámci Velké prázdninové výzvy s Kuchařkou pro dceru jsem s dětmi spojila příjemné s užitečným, vyšly jsme si na procházku docela tichým městem a došly jsme nakrmit vodní ptáky. Rózi oblékla poprvé nepřehlédnutelné tričko Be Birdie od úžasné Vendy a já jsem nacvakala spoustu obrázků, které jsou mými nejmilejšími za poslední čas. Pojďte se projít spolu s námi...
 ;)






























































































Pokud byste se rádi připojili do Florentýniny prázdninové výzvy, kompletní pravidla a informace najdete tady.


Jak trávíte letní dny vy? Také míříte spíš do přírody?



Hezké dny!
:)



Veronika