Dobré věci v našem životě

Krásné odpoledne přeji.

:)

Miluju motivační, inspirativní knihy. Někdy se jim také říká self-help books. Jsou to zkrátka knihy, v nichž autoři často odhalují principy, díky kterým zásadně můžete změnit svůj život. Předkládají následovatelná pravidla pro vnitřní růst a plnohodnotný, radostný život. Podobných knih jsem už přečetla několik desítek. Většinou si je vypůjčuji v knihovně a když se mě kniha dotkne někde v hloubi nitra, pak pro ni jdu do knihkupectví, abych se k ní pak kdykoliv mohla znovu vrátit, v klidu a postupně si ji pročítat znovu. Vesmírné zákony opravdu fungují dokonale. Od chvíle, kdy jsem se začala vědomě věnovat sama sobě, převzala odpovědnost za skutky a události, které se v mém životě dějí a opakují, mi přichází do života čím dál častěji výjimečné knihy a úžasní lidé. Jednou z nich je třeba nádherná žena, úžasná maminka a vynikající fotografka, se kterou jsme se s dcerkami seznámily na dětském hřišti. Kačenka mi udělala velikou radost, když si na sklonku podzimu našla pro nás chvilku a udělala nám nádhernou kolekci něžných, podzimních, ba přímo snových fotek.  

Když si je dnes znovu prohlížím, a to už poněkolikáté, počítám svá požehnání. Uvědomuji si, kolik věcí je tu pro mě. Konečně jsem pochopila, že abych se vymanila z každodenního kolotoče práce a finančních ultimát, jež oboje mohou působit beznadějně, musím dostatečně ocenit aktiva, která jsou na mojí straně. Můžu mít spoustu nezaplacených účtů, ve skutečnosti jsem přitom bohatá. Nakolik bych asi ohodnotila život v téhle skvělé zemi? 

Práce se také nezdá dvakrát jistá, přitom naprostá většina světové populace by se klidně vzdala let života, jen aby měla takovou šanci, jakou mám já.

A nakolik si cením svojí svobody? A těch, které miluji a kteří milují mě? 

Co moje oči? Vzala bych milion korun za moje oči?? Co ruce a nohy?

Když na to přijde, nevyměnila bych teď nic z toho, co mám, ani za všechno zlato světa. Proč tedy s tolika věcmi, které hovoří pro nás, vypadáme stále tak smutně, zdrchaně a poraženecky?

Už nikdy! Pro mě i pro vás existuje lepší život.

A tak já střežím svůj křehký život pozorně.  

Vytvářím si svou osobní Knihu života. Nejdůležitější se zdá vytrvat. Pomalu zjišťuji, že mnohé z mých starých návyků, jež mě držely zpátky, jsou postupně nahrazovány těmi prospěšnými, návyky, které můžou změnit můj život.

Chci se s vámi podělit o to, co jsem se naučila a stále učím, podělit se o sebe a svůj život.

Dnešní článek je vlastně úvodní ze série 17 zásad šťastného života.  17 dle jednoho z nejčtenějších inspirativních a samoučných autorů dnešního světa. 

Og Mandino dokázal napsat knihu plnou moudra, inspirace a lásky a zařadil se tak mezi mé nejoblíbenější.

Kniha se jmenuje Žijte lepší život a víte co, je to tak jednoduše geniální (nebo snad geniálně jednoduché?). Opravdu se můžeme vyhnout byť jen jedinému dalšímu dni strávenému pocity neúspěchu, zármutku, strachu nebo sebelítosti.

Tedy ještě jednou, spočítejme svá požehnání.Jakmile si jednou uvědomíme, jak cenní jsme a kolik věcí je tu pro nás, úsměv se nám vrátí a my budeme moci jít konečně kupředu za životem, který pro nás zamýšlí vesmír, a to se slušností, silou, odvahou a důvěrou. 

Až si osvojíme toto první pravidlo, přejdeme společně ke druhému, třetímu a tak dále, až zjistíme, že žádné z nich není samo o sobě nezávislé, všechno totiž souvisí se vším. Všechny se navzájem spojují. Je to zábavné a mnohem snadnější, než bychom možná čekali. 

:)

Budu ráda, když do toho půjdete se mnou... :))

Nádherný podvečer všem.

:)

Veronika

Toulky Brodem Havlíčkovým

Pěkné odpoledne přeji.

:)

Od Vltavy zpátky k Sázavě. Ve městě v létě moc času netrávíme, v horkých dnech, jako jsou ty první srpnové, ujíždíme k rybníku, k lesu, k nám do přírody... Minulý týden bylo ale příjemně i tady ve městě, u řeky obzvlášť a tam my chodíme rádi a často. V rámci Velké prázdninové výzvy s Kuchařkou pro dceru jsem s dětmi spojila příjemné s užitečným, vyšly jsme si na procházku docela tichým městem a došly jsme nakrmit vodní ptáky. Rózi oblékla poprvé nepřehlédnutelné tričko Be Birdie od úžasné Vendy a já jsem nacvakala spoustu obrázků, které jsou mými nejmilejšími za poslední čas. Pojďte se projít spolu s námi...

 ;)

Pokud byste se rádi připojili do Florentýniny prázdninové výzvy, kompletní pravidla a informace najdete tady.

Jak trávíte letní dny vy? Také míříte spíš do přírody?

Hezké dny!

:)

Veronika

Ovocná školka Malochýn

Hezký večer přeji!

:)

V sobotu ráno jsme se vydali na nákup ovocných stromů ke Ždírci nad Doubravou. Ovocnou školku Malochýn jsme si vybrali pro její vysokou polohu (stromky se pěstují v nadmořské výšce 560 m, což je ještě o několik desítek metrů výš než náš pozemek). Stromky jsou tudíž otužilé a i ve vyšších polohách by se jim tedy mělo dobře dařit.

My jsme pro začátek vybrali 9 stromů - 3 jabloně, 2 švestky, hrušeň, třešeň, višeň a broskvoň. Stromy jsme na pozemek vysázeli do tvaru podkovy, otevřené k jihu. Tento design se v ekozahradách přímo nabízí a my plánujeme stromové podkovy začlenit do zahrady hned několikrát. Zatím osazujeme spodní část pozemku, vrchní necháváme bez zásahů, tam bude stát dům. To už víme. Před dvěma týdny jsme totiž využili práce proutkaře, který u nás pomocí virgule zmapoval celý pozemek a mj. našel silný pramen. :) Práci s virgulí si zkoušeli i můj muž se švagrem a oba cítili přibližování ve stejných místech, kde prý má být v 25 m hloubce voda... Ale zpátky k víkendu a sázení. Děti byly venku s námi, Rózinka byla pěknou chvíli stromem, sama od sebe si našla tatínkem vykopanou díru a tam prostě jen byla. Nijak nás to nepřekvapilo. Děti jsou mnohem víc a pevněji součástí přírody, než by se nám mohlo zdát.

Já jsem sázela cibuli, pěstuju jí ze sazečky, tentokrát jsem zasázela 135 žlutých a 132 červených. Loni byla krásná a výtečná (můj muž dokonce říkal, že lepší cibuli ještě nejedl), ale rychle jsme jí snědli, tak snad letos bude letos trochu větší sklizeň. 

;) 

Minulý týden nám přišel balíček od Vendy z BeBirdie a jak vidíte, dcerky úžasné beanie nesundaly celý víkend z hlavy.

:)

Rózince jsem vybrala motiv růžové pandy

a Amálce novou, jarní pandu s květy.

Čepičky jsou nádherně měkké a kvalitní, sama bych jednu brala, nejraději tuhle. ;)

Mrňavá nejdřív větvičky stromků okusovala, ale když jsme pohrozili dvaceti ranami na zadek za každou zlomenou větvičku, byl celkem klid a nezlomily ani jednu. (Já vím, odměny a tresty, vnější motivace... :/ Někdy bohužel neumíme jinak, hlavně že zůstává pořád jen u těch výjimek.:))

Pěstujete také vlastní ovocné stromky? A které nejraději?
Už jste letos taky zabořili ruce do hlíny?
Já s velkou radostí.
:)


Krásné teplé dny přeji, užívejte jara...



Veronika

Jarní vánek v šatní skříni našich dětí

Hezké páteční odpoledne, milé čtenářky.

:)

Řekla jsem si, že v letošním roce chci žít mnohem skromněji, méně konzumně, ze všech sil se soustředím na minimalismus v mnoha oblastech našeho života. Budu méně nakupovat, vlastně i méně spotřebovávat, zato více pracovat na svém vnitřním já, víc číst, častěji mluvit s inspirativními lidmi a i nadále se držet mimo ten zběsilý proud, který bere všechno na úkor veškeré normálnosti.  

Musím ale přiznat, že pro mě není vůbec lehké kromě potravin téměř nic nenakupovat, odolat všem těm lákadlům, které dnes vysloveně číhají na každém rohu. V mém případě to chce dost pevnou vůli, ale sama vím, že potřebu nakupovat stále nové a nové věci lze nakonec docela dobře ošálit. Nejvíc se mi osvědčilo najít si jiné (smysluplnější;)) činnosti, na které se zaměřím, viz úvod dnešního povídání. K tomuto tématu se budu na blogu letos zřejmě pravidelně vracet a dál jej rozšiřovat. 

Co pochopitelně úplně ošálit nelze, je šatník našich dcer, které rostou jako z vody a pomalu každé nové roční období vyrůstají ze svých velikostí. Od té doby, co jsem u nás ve městě objevila asi před dvěmi lety výborný sekáčový obchůdek, dětem často nakupuji oblečení tam a spíš jen přikoupím boty, prádlo, svrchní oblečení atd. Na blogu se dokonce objevil i článek, kde jsem vám ukázala některé věci, které jsem ve zmíněném obchodě Amálce pořídila. Můžete se na něj podívat sem. Rózinka sice má vždycky co na sebe, protože spoustu věcí po Amálce zůstalo pěkných a neponičených a tak jsem je uschovala pro další děti, ať už naše, či příbuzné;), ale je pravda, že spoustu věcí jsem i prodala nebo prostě vyřadila, něco se mi okoukalo a někdy prostě neodolám a koupím i maličké na sebe něco nového. Třeba na dovolené ve Francii, anebo když přijde nová kolekce některé z mých oblíbených značek dětské módy. Víte, že mám moc ráda britskou značku Boden a že vám pravidelně přináším malé nahlédnutí, většinou před začátkem nové sezóny. 

Tentokrát se mi v dívčí kolekci líbí jen něco málo kousků - hlavně oblíbené nadčasové proužky, mořské motivy i jemné motivy zvířat (třeba na šedých teniskách) a perfektní tučňákové a zajíčkové kalhotky s názvy jednotlivých dnů v týdnu. 

Doplnit šatník bude samozřejmě potřebovat hlavně naše prvorozená, ovšem mně tentokrát zaujala spíš kolekce baby (pro děti do 4 let). Naprosto mě nadchly všechny jarní vzory a motivy, stejně jako všechno s velrybami, které by naší Rózi určitě náramně slušely.

;)

Naše dcerky sice nemusí vítat jaro celé v novém, oblečené stylově od hlavy až k patě v nejnovějších kouscích značky Boden, ale alespoň pár hezkých kousků bych jim snad pořídit mohla. Přinejmenším proto, aby je o Velikonocích nepokakal Velikonoční beránek... :))

Až něco vybereme, ráda vám ukážu, jak oblečení vypadá na dětech.

Co byste vybraly vy?

Nezapomeňte, že zítra je poslední den, kdy se můžete zúčastnit giveaway o dobroty z Janovy pece.

;)

Krásný víkend a pohodový únor vám přeji.
:)

Veronika