Hezké odpoledne přeji.
:)
V našem malém bytě se toho moc nemění a když přece, tak jsou většinou změny tak pozvolné, že ani nestojí za to, dlouze tu o nich vykládat. Tudíž interiérová rubrika a vše s bydlením spojené jakoby z blogu pomalu vymizelo. To mě trochu mrzí, a tak se pokusím letos opět články o našem bydlení na blog vrátit, ač opravdu nepůjde o změny veliké, ale třeba jen drobnosti k lepšímu.
Ložnici dlouho vládly tmavé stěny vymalované khaki barvou, kterou jsme měli oba s mým mužem rádi (nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem zamilovaná poprvé v té ložnici stála a dívala se na ten tmavě vymalovaný strop a říkala si něco ve smyslu, že tenhle mužský bude stát za to:)). Řekla bych ale, že už nazrál čas naši, dnes rodinnou, ložnici prosvětlit a stěny vymalovat znovu. Jako první jsem chtěla všechno bílé, loni kuchyňku s jídelnou a obývákem a předsíň a letos ložnici s koupelnou. Když už můj muž nakoupil kbelíky s bílou, říkala jsem si, že i šedá by ložnici slušela, ale nakonec přece jen před koncem roku manžel vymaloval bíle a místnosti to moc prospělo.
První noc v novém jsem skoro nemohla spát, kolik bylo v noci v ložnici světla (i se zataženými žaluziemi) a myslela jsem, že si snad ani nezvyknu. Po dvou týdnech už mi to tolik nepřijde a spíme si tu všichni pospolu docela spokojeně. Maličká mezi mnou a mým mužem a prvorozená v postýlce přisunuté k mé straně postele. V blízké době nás čeká nákup palandy a děti, doufejme, pošupajdí do nových postýlek a mi s mužem zase blíž k sobě. ;)
Když bylo vymalováno, musel pryč i starý koberec a namísto něj v tuto chvíli pro nás nejpraktičtější řešení, PVC podlaha, neboli staré známé linoleum alias lino. Vybrali jsme vzor prken a světle šedivou barvu, manžel s mým tatínkem a bráchou podlahu položili a voilà, na Nový rok jsme spali v novém.
Ze stropu doposud visí původní veliké papírové stínidlo z IKEA, které nám děti vesele prokoply, když minule spadlo dolů. Byli tu zrovna moji rodiče a nestačili se divit a my jsme se zase v tu chvíli nemohli rozhodnout, zda tam nechat ze stropu viset pouze tu žárovku anebo na nějaký čas vrátit prokopnutou kouli zpátky. Přece jen je světlo v místnosti daleko příjemnější takto, než jen z té samotné žárovky, takže další změnou v ložnici bude nové stropní světlo, které mám osobně už předvybrané, jen zatím ne schválené... (což je možná některé z vás povědomé...? ;))
Namísto kabelů pak lampičky, které tedy ani předvybrané nemám, ale snad nějaké pěkné s mým mužem objevíme.
Na zdi nám visí dílko od mužovy kamarádky, které nám darovala v náš svatební den, které je, řekla bych, nerušivé a snad i uklidňující, les a potok nebo cesta v něm (na tom se nemůžeme dohodnout, ale není to důležité). :D
Tolik první letošní malé okénko přímo k nám domů a vy mi můžete napsat, zda byste tu podobné příspěvky i nadále rády viděly anebo vás náš příbytek se svými mikro změnami tady na blogu zrovna dvakrát nezajímá.
Budu se těšit na upřímné komentáře i na další setkávání.
Mějte se báječně.
:)
Veronika
