Když Máli sní a mamka mačká spoušť...

Zdravím do dalšího, poněkud ospalého, dne. Nevím, jak jste na tom Vy, ale já bych v počasí posledních dnů klidně jen spala a četla. Jelikož tu ale máme naší Málinku, jež je plná energie, ať je venku hezky nebo krupobití, můžu už si o povalování v posteli s rozečtenou knížkou za bílého dne opravdu tak akorát nechat zdát. Včera jsem tak trochu chtě nechtě strávila s Amálkou dvě hodinky na procházce více méně za neutuchajícího deště a až po návratu domů jsem si uvědomila, jak mi to prospělo nehledě na počasí. O naší holčičce ani nemluvím, ta je jednoznačně tvor 'venkovní' a venku se jí líbí vždycky.

:)

 

V těchto dnech se probírám Amálčinými fotografiemi, abych konečně udělala finální výběr pro její první velké fotoalbum. Od jejího narození jsme jich pořídili stovky, ne-li tisíce, takže je to docela fuška. Jak si tak prohlížím Amálčiny fotky, napadlo mě, že asi žádné jiné období v lidském životě není tak plodné na 'spící' obrázky jako první rok života. My máme spící Amálku zvěčněnou snad 100x a to pokaždé jinak, jiné pyžamko, jiná poloha, jiné místo na spaní, popř. jiná chovající osoba...:)) Je to až legrační, když si pak takhle prohlížíte větší množství fotek, měsíc po měsíci a říkáte si...většinu času v říši snění...jaká to vlastně krása! :)

 

Neodolala jsem a několik 'spících/snících' obrázků jsem pro Vás vybrala...

 

 Málince je jeden den a právě jsme přišli z porodnice...

 Sluníčkujeme kvůli žloutence...

 Amálce je 12 dní a fotí se poprvé u paní fotografky...

 Na fotku s maminkou se probudila... :)

 Snění.

 U babičky v hamace...

 Hrací podložka na malé zdřímnutí taky ujde... :)

A samozřejmě v autě. Není nic lepšího na uspání, než když taťka šlápne na plyn... :)

 

 

Já třeba nemám ani jedinou spící fotku za posledních, no, řekněme 10 let. A co Vy? :)

 

 

 

Krásnou veselou neděli!

 

 

 

Veronika