Jaro je tady, přestože v kalendáři stále vládne paní zima a nás s Amálkou pomalu pomaloučku opouští rýma, kašel a bolení v krku. Ale že jim to tentokrát trvalo! Nepomáhal ani osvědčený zázvor, ale možná to bude trochu tím, že vydržet v tomto krásném počasí v klidu pod dekou je skoro nemožné a tak jsme prostě musely ven, obhlídnout, jak se vede jaru... :)
První březnovou sobotu jsme i s tatínkem vyrazili na procházku po břehu Sázavy a všechno se nám zdálo tak nějak nové, krásnější...
Jaro zkrátka a dobře umí čarovat.
Abychom si trochu té jarní krásy mohli užívat i doma, můj muž mi nařezal březové větvičky...
Ani jsem tomu nechtěla věřit, ale kopřivy už vykukují. První, ještě úplně malinkaté, jsem našla na břehu řeky v těsné blízkosti vody.
Taky kočičky jsem si nařezala do vázy...
Naše milované stromy...
Modřín a nádherně rostlá olše...
Na nedělní oběd jsme vyrazili k babičce, která nás víc než potěšila králíkem se svíčkovou omáčkou. To jsme se olizovali! :))
Stihli jsme potěšit obě babičky i prababičky a k tomu jsme se krásně prošli místy našeho budoucího domova... k tomu všemu jsem si v zápalu focení prvních jarních okamžiků zapomněla foťák u prababičky na zápraží, a tak mi tento týden trochu chybí. Těším se, jak zdokumentuji ty střípky jara u nás doma. Zdá se, že mě to letos pořádně 'praštilo', jelikož jsem už včera začala s velikonočními vajíčky!!
:)))
O tom třeba příště...
Mějte se krásně!
Veronika
Žádné komentáře:
Okomentovat