Vánoční dárek

Letos (vlastně bych už měla říkat loni:)) jsme trochu Ježíškovi poradili, a tak se mu povedlo trefit se nám vánočním dárkem do noty. Ba dokonce nám udělal velkou radost... Dostali jsme ruční vločkovač. 

Jelikož jsme u nás opravdoví 'vločkožrouti', bude tenhle přístroj v naší domácnosti jistě využíván pravidelně. Náš nový pomocník umí zpracovávat všechny druhy obilovin s výjimkou kukuřice. Jsem moc ráda, že mi konečně odpadne neustálé shánění bio vloček. Při naší spotřebě to opravdu jednoho nebaví, navíc v našem okolí mají kvalitní vločky jen v Bille (a já zrovna supermarkety nemusím) anebo v prodejně zdravé výživy. Takhle si každý vezme hrstku zrní a 'navločkuje' si sám, kolik chce.

Tak tady prosím je...

Je to německý výrobek, bytelná konstrukce z krásného bukového masivu s precizními detaily a jak říká můj muž, němci prostě kvalitní věci udělat umí...

Zkrátka je to krasavec a myslím, že mu to u nás doma docela sluší. :) Na vločky jsem na trzích přikoupila přírodní jasanovou mističku, aby to k sobě pěkně ladilo...

... a tady už finální produkt...

Abych nezapomněla, není to vůbec nic těžkého, brzy to určitě zvládne i naše malinká Málinka... :)

Jestlipak poznáte obě obiloviny na obrázcích?

PS: Malá nápověda...:) Možná byste čekali, že na mačkání vloček používáme v první řadě oves. Ten to ale NENÍ, ten zatím nemáme. Tedy vlastně máme, jenže v kvalitě akorát tak pro koně.

S tím ovsem to bylo tak, že když už jsme tak trochu tušili, že by nám Ježíšek tuhle věcičku mohl nadělit :), začala jsem pomocí internetu hledat lokální pěstitele obilí a našla jsem pána, ochotného prodat nám usmolených 15 kilo ovsa. Měla jsem radost, hned jsme na farmu s mužem a naší holčičkou jeli. Už celkové vzezření mi mohlo dát tušit, jak asi bude obilí vypadat... Postarší, dřinou na polích utahaní manželé, zemědělské stroje nechané všude kolem bez přístřešku, všechno tu na mě působilo chaoticky a neuklizeně... Zemědělci byli ale oba ochotní a oves už pro nás měli připravený. Můj muž si vzal hrst zrní do dlaně a dal pánovi stovku. Měla jsem radost podruhé, tentokrát z toho, jak dobře jsme pořídili. Kilo ekologicky vypěstovaného ovsa za 6 Kč, no to je teda kup!! :) Doma mi pak můj muž povídá, že oves nestojí za nic, že bude tak akorát pro koně, ale my že ho jíst nebudeme. Prý mu bylo uštvaného pána líto... Tak to je můj muž! :)

Teď už jen zbývá zazvonit s tím pytlem u sousedů, že neseme jejich koňům svačinu... :)

A co vy, používáte v kuchyni vločky také a pokud ano, držíte se spíš klasického využití v podobě müsli, anebo s nimi i rádi experimentujete?

Těším se na Vaše komentáře a přeji všem krásnou středu!

Veronika