pátek 10. února 2017

Čtu prózu - Anna Bolavá: Do Tmy

Hezké ráno a pohodový páteční den přeji!
:)

Během čtvrtého roku na mateřské se mi podařilo vrátit se ke čtení. Knihy výměnou za čas, který někdy vysloveně protéká mezi prsty, když mě lapí nekonečný svět internetu. Z toho ale mívám bolehlav, ale knihy, obzvlášť některé, ty dovedou hladit po duši, přenést mě o století zpátky, na vlny oceánů, léčit i bavit, naučit mnohému rozumět... 
A o takových bych vám letos ráda povídala. 

Dnes začneme knihou, která mě zaujala už loni a nakonec jsem ji našla u rodičů pod stromečkem. 
Do Tmy je kniha Anny Bolavé, která byla v loňském roce nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii Próza a autorka se svým románem, který je zároveň jejím prozaickým debutem, tuto cenu opravdu vyhrála. 




Do Tmy je román o sběru léčivých bylin napsaný tak úchvatnou formou, že s velkou pravděpodobností pocítíte silné nutkání vyrazit s nůžkami do luk a ponořit se do voňavých natí. Třeba v kapitole o květu lípy malolisté jsem úplně viděla samu sebe, jak stojím pod nádhernou lípou u nás na vsi, cítila jsem tu opojnou vůni, slyšela, jak celý strom bzučí, jen natáhnout ruku a začít trhat. Byl ale leden a venku třeskuté mrazy, tak jsem četla ten zvláštní příběh podivínské víly, která je oddaná sběru bylin na život a na smrt a pila lipový čaj. 




Kniha je neuvěřitelně silná, dramatická, ač zdánlivě o nevinném koníčku obyčejné venkovské ženy. Od začátku cítíte, že vyprávění nespěje k idylickému konci, vypravěčka pomalu ztrácí sebe samu, ve své závislosti nakonec není schopná žít v dnešním světě.




Co pohání hlavní hrdinku v jejím samotářském počínání vpřed jsou jen a pouze úterky, kdy každý týden odevzdává ve výkupně nasušené byliny...









Víc vám o téhle pozoruhodné knize nebudu prozrazovat, raději si ji sami přečtěte. Skutečně magické čtení, které pro mě osobně bylo hlavně o splývání s přírodou.




















Znáte tuto knihu publikovanou pod pseudonymem? 
Jakou dobrou knihu byste doporučili vy mě?


Mějte se krásně a ať i vy najdete čas pro knihy.
:)




Veronika

4 komentáře:

  1. Ahoj Veru! Jojo, četla jsem ji teď v těhotenství a nemohla se od ní odtrhnout. Asi to není čtivo pro každého, ale mně se moc líbila. Taky bych chtěla číst víc, ale s prohlížením blogů nějak neumím přestat ;-). Za poslední dobu se mi ještě moc líbil Marťan (Andy Weir), to je něco z úplně jiného soudku, ale byla jsem nadšená. Teď se chystám na novou Boučkovou (Život je nádherný), moje oblíbenkyně...
    V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Veru, díky moc za tvůj tip. Po Marťanovi se poohlédnu a jistě zkusím i tvou oblíbenou autorku.;) Před lety, ještě na gymplu, jsem četla Indiánský běh a pamatuji si, že se mi knížka moc líbila. Měj se hezky a ať je i u vás život nádherný... :))
      Veronika

      Vymazat
  2. Milá Veru, díky za typ na knížku s krásnýma fotkama :) líbí se mi způsob, jakým zachycuješ fotky. Já bych ti doporučila knihu Starý král ve vyhnanství (Arno Geiger) - půjčila mi ji kamarádka a je to moc hezký příběh spisovatele a jeho tatínka s Alzheimerovou chorobou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Barboro, děkuji mockrát za milý komentář. Mám radost, že se Ti fotky líbí.;) Zaujal mě už samotný název knihy, kterou mi doporučuješ. Starý král ve vyhnanství... Tuším, že se ten příběh bude líbit i mně. Působí to na mě trochu smutně... přečtu si ji. Krásný slunečný den přeji, Veronika. :)

      Vymazat