Lidové rčení v nadpisu mého dnešního příspěvku prozrazuje, jak důležitou léčivkou je bez černý.
Květy i plody tohoto keře mají po upravení blahodárné účinky na organismus. Já květenství bezu černého sbírám a suším na čaj. Vyhledala jsem si, že bezový čaj je vhodný při horečnatém onemocnění dýchacích cest a při nemocech z nachlazení, podporuje vypocení a snižuje teplotu. Ideálně kombinujeme sušené bezové květy se sušenými květy lipovými, na které si ale budeme muset ještě pár dní počkat.
Minulý týden jsem také udělala první letošní várku bezového sirupu, polovinu jsme už rozdali, tak se tento týden chystám na várku druhou. Je krásně voňavý a zdá se, že se mi letos povedl, příště vás na sklednici studené šťávy ráda pozvu...:)
Bez černý roste bujně téměř všude, je odolný a houževnatý, nemá velké nároky na stanoviště, půdu, ani závlahu, je mrazuvzdorný a netrpí chorobami s výjimkou extrémního napadání mšicemi. My máme to štěstí, že nám bezové keře rostou hned pod lesem, daleko od aut a prašného města a tak tam na něj také chodím.
Krom skvělých zdravotních účinků má bez ještě další úžasnou, neméně významnou, schopnost. Je skvělý pro udržování přírodní rovnováhy na zahradě. A jak takový nelehký úkol zvládá? Na bezu totiž žije velmi hojná mšice bezová, která tvoří na letorostech husté kolonie, obepínající nové stvoly. Mšice bezová je nápadná svou velikostí i zvláštní šedou až černou barvou, ovšem žije pouze na bezu a žádným jiným rostlinám neškodí! A právě ke koloniím mšic na bezech kladou vajíčka pestřenky, jejichž larvy se mšicemi živí. Mšice bezové tedy naopak pomáhají udržet stav pestřenek na zahradě i v pokročilejší sezóně, kdy už mšice na jiných dřevinách nejsou. Bez je tedy zdrojem nových pestřenek a právě ty pomáhají s udržováním stavu škůdců na zahradě – živí se jakýmikoli mšicemi!
Vysazením černého bezu můžeme navíc na zahradě vyhnat krtky a hlodavce. Jejich odchod prý lze uspíšit, když jim necháme v norách tlít a zapáchat bezové listí. Nesnáší to!
Tyto, pro mě napůl nové poznatky, jsou moc zajímavé a v našem permakulturním a ekologickém zahradničení se jistě budou hodit.
Pokud byste si také rády nasušily květy bezu, nebo si na zimu připravily pár lahví léčivého sirupu, jistě to ještě stihnete. Květy se rozvíjejí postupně, některé budou teprve kvést.
Já na léčivé rostliny nedám dopustit. U nás je rozhodně víc sáčků se sušenými bylinkami, než lahviček a prášků v lékárničce.
Vůně bezu je navíc tak příjemná...
A co vy, milé čtenářky, také rády sušíte nebo jinak zpracováváte léčivé rostliny?
Mějte se krásně!
Veronika
.JPG)
