Krásný začátek nového týdne, milé čtenářky! :)
Můj muž se nám vrátil plný dojmů a nových myšlenek, optimistický a usměvavý, Amálka ho přivítala veselým jásotem a Rózinka pláčem (holt zrovna neměla úplně plné bříško). Usínali jsme šťastně všichni čtyři vedle sebe a i dnešek je krásně slunečný a to teď nemíním slunce zářící za okny. Ráno jsme byly s Amálkou prvně po prázdninách cvičit, Málinka se už moc těšila. Rózinka celou dobu spokojeně spinkala venku v kočárku, tak jsme po cvičení ještě něco málo nakoupily a úplně náhodou pořídily i dárek pro tatínka, vstupenku na besedu s Václavem Cílkem, z čehož jsem měla velkou radost a už se nemůžu dočkat, až se dnes vrátí a my mu ji dáme. ;)
Teď bych se ale ještě na chvilinku chtěla vrátit do Dýňového světa v Nové Vsi u Leštiny, kde jsme s našimi dcerkami a mými rodiči trávili sobotní odpoledne. Tomuhle nevšednímu statku na Vysočině jsem už jeden příspěvek tady na blogu věnovala a to loni v říjnu, kdy jsme v Dýňovém světě byli s Amálkou poprvé.
Díky letošním extrémním letním suchům rodina Pipkových zvažovala, zda budou tento rok vůbec schopni Dýňový svět pro návštěvníky otevřít, ale příroda je natolik silná, že dýně dokázaly přežít a my jsme se tak i letos mohli těšit tou krásnou podzimní barevností a celkovou atmosférou tohoto místa.
Něco zůstalo stejné a jiné se tu nově objevilo - třeba fiátek nazdobený jak jinak než dýněmi a spousta různé slámové zábavy.
Kromě všudypřítomných dýní a slámy na statku najdete i několik druhů zvířat.
I letos je možné si dýně u Pipků koupit a můžete vybírat zhruba z 30 různých druhů. Nejoblíbenější jsou mezi návštěvníky zřejmě oranžové dýně halloweenské.
My jsme si nechali poradit a na polévku tentokrát vybrali Crown Prince, na statku nově pěstovanou Pink Jumbo Banana a na zapékání Kabochu neboli zelené Hokkaido.
Máte také tak rády dýně a pokud je samy pěstujete, pak jaké druhy?
Mějte se hezky a přeji báječné odpoledne!
Veronika
Je vidět, že je vám spolu jako rodince moc krásně.:-) Je povznášející číst vaše zážitky, neb mám ze svého okolí i své vlastní rodiny pocit, že málokdo umí udržovat a vychutnávat krásu vzájemných vztahů.
OdpovědětVymazatJen tak dál!:-)
P.S: Veru, podle jakého receptu polévku vaříš?
Milá Verčo, díky za krásný komentář! Vážíme si jeden druhého a snažíme se ostatní respektovat (včetně těch nejmenších), ale ani u nás to není každý den idylka. Třeba zrovna dnes - naplánovala jsem dopolední procházku časově špatně, nebo spíš nenaplánovala vůbec, a tak jsme namísto pohody u řeky beze spěchu hnaly na poštu přes celé město, neustále chvátaly a zpátky domů se vracely s dvojnásobným řevem, mladší řičela hlady a starší brečela a vztekala se, protože chtěla na hřiště a v klidu si domů donést velkou lipovou větev. Bylo mi to pak líto, moje selhání... ale tak už to holt je, každý někdy chybuje a nemá smysl se obviňovat.
VymazatPolévku vařím podle různých receptů, ráda zkouším nové tipy, ale nejčastěji asi klasickou - na oliv. oleji orestuji cibulku, popř. i pár stroužků česneku, osolím, přidám dýni, zeleninový vývar či kostku bio bujónu, a uvařím, poté rozmixuji; dochutím muškátovým oříškem a na talířích polévku servíruji posypanou lehce opraženými dýňovými semínky a zakápnutou dýňovým olejem. Výborná je i s trochou 100% pomerančové šťávy a dochucená nastrouhanou pomerančovou kůrou a také zázvor si s dýní rozumí. ;)
Krásné podzimní dny přeji, Veronika. :)