úterý 27. října 2015

Co vám (ne)chci říct o šestinedělí

Krásný den, milé čtenářky! 

Původně jsem se tu dnes chtěla trochu zadumat, rozepsat, sdělit vám něco o svém šestinedělí, vložit myšlenky a pocity do písmenek. Jenže jak o tom tak přemýšlím, zjišťuji, že to neudělám, že to vlastně ani nelze. Šestinedělí stejně jako početí nebo porod je natolik intimním obdobím v životě ženy, že já tu o tom svém nijak konkrétně mluvit nebudu, alespoň ne v osobní rovině mých vlastních vnitřních prožitků. Tak jako tak, by to byl článek zmatený, neúplný, rozporuplný. Nebudu tu ani dávat žádné rady šestinedělí se týkající, toto období je totiž zcela individuální u každé maminky a i když je jistě možno držet se jakéhosi přibližného vzoru, zrovna vy byste se od něj třeba mohly lišit. 
Co se týká rad dotýkajících se fyziologických změn v těle maminky (a nejen těch) opět doporučuji naprosto vynikající knihu Zdravé těhotenství přirozený porod od Ingeborg Stadelmann, o které se zde zmiňuji už poněkolikáté a která je pro mne v tomto směru doslova biblí.

Mé šestinedělí již skončilo a já jsem se zase posunula na své cestě o kousek dál. Teď jedním směrem kráčíme ve čtyřech, dva velcí a dvě malé. Přibyla k nám další dcerka a zvětšila se nejen únava, povinnosti a starosti, ale hlavně štěstí, které máme. Ta úměra není dle mého stejná, to štěstí totiž převažuje. Jedině děti vlastně dávají smysl, jsou nadějí. 
Nit se táhne a už už se tu zamýšlím dál, kam nechci tenhle článek vést.

Raděj zpátky k té, bez níž by nebylo mé druhé šestinedělí..., k naší sladké Rózi.
:))



















Mějte se báječně a můžete mi třeba k tématu napsat pár slov, pokud chcete. Budu se těšit. ;)



Mávám a zdravím do všech koutů, kde právě vy prožíváte podzim.
:)



Veronika


8 komentářů:

  1. Je to nadherny uzlicek, rozkosny.... Jak jsou male a jak dokonale, ze?:-) I se vsemi temi zapory - malo spanku, unavou, vycerpanim, i tak stoji za to. Moooc si to uzivejte ve zdravi. Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marcelo, děkuji za Vaše slova. Miminka jsou prostě úžasná, koukáme na tu naši s údivem a obdivem... :) Přeji krásné dny, Veronika.

      Vymazat
  2. Jejda, to je roztomilé miminko, přeju spoustu krásných chvilek celé Vaší rodině..Šá

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Veru, Rozárka je moc krásná... a ty vlásky! Jinak souhlasím, že pocity týkající se těhotenství, porodu, šestinedělí a vlastně celého mateřství jsou částečně nesdělitelné - pro toho, kdo nezažil, nepochopitelné, pro toho, kdo zažil, zbytečné vysvětlovat ;-) Mějte se báječně!
    V.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Veronika
    šestonedelie som si prežila tri krát a zakaždým to bolo iné. Prežívala som toto obdobie intenzívne so slzami smútku i slzami šťastia, s radosťou i obavami, s pocitmi nekonečnej radosti a nádeje...
    Ano, je to tak. Hlavne deti dávajú nášmu životu zmysel. S nimi rastieme, dozrievame a uvedomujeme si aj to, čo by sme inak neriešili. A čas ukáže...
    Deti si nebudú pamatať či bol umytý riad alebo ožehlené prádlo ale určite si budú pamatať ako sa s nimi rodičia hrali, spievali im alebo čítali rozprávky.
    Želám ti veľa krásnych chvíľ s tvojimi drahými.
    Andrea

    OdpovědětVymazat
  5. Veru moc gratuluji opožděně, je nádherná! A chápu Tě, ale zároveň mám stejnou potřebu o tomhle tématu více mluvit, protože mám pocit, že může pomoci to jak jsem vše nakonec zvládla i já také jiným ženám. Protože všechno je takový velký zázrak a naděje vždycky umírá jako poslední. Ale taky si říkám, jestli jsem ochotna natolik odhalit svoje soukromí :-). Vše je individuální, takže užívej a žij(te) podle svého :-* Moc zdravím!

    OdpovědětVymazat
  6. Verčo, to je tak roztomilá princeznička! A je dost podobná Amálce, až na ty tmavé vlásky :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný...malá je nádherná! Já na všechno okolo porodu nerada vzpomínám - tím myslím ty fyzický záležitosti, diskomfort. Jinak to bylo super.

    OdpovědětVymazat