Krásný den, milé čtenářky!
Původně jsem se tu dnes chtěla trochu zadumat, rozepsat, sdělit vám něco o svém šestinedělí, vložit myšlenky a pocity do písmenek. Jenže jak o tom tak přemýšlím, zjišťuji, že to neudělám, že to vlastně ani nelze. Šestinedělí stejně jako početí nebo porod je natolik intimním obdobím v životě ženy, že já tu o tom svém nijak konkrétně mluvit nebudu, alespoň ne v osobní rovině mých vlastních vnitřních prožitků. Tak jako tak, by to byl článek zmatený, neúplný, rozporuplný. Nebudu tu ani dávat žádné rady šestinedělí se týkající, toto období je totiž zcela individuální u každé maminky a i když je jistě možno držet se jakéhosi přibližného vzoru, zrovna vy byste se od něj třeba mohly lišit.
Co se týká rad dotýkajících se fyziologických změn v těle maminky (a nejen těch) opět doporučuji naprosto vynikající knihu Zdravé těhotenství přirozený porod od Ingeborg Stadelmann, o které se zde zmiňuji už poněkolikáté a která je pro mne v tomto směru doslova biblí.
Mé šestinedělí již skončilo a já jsem se zase posunula na své cestě o kousek dál. Teď jedním směrem kráčíme ve čtyřech, dva velcí a dvě malé. Přibyla k nám další dcerka a zvětšila se nejen únava, povinnosti a starosti, ale hlavně štěstí, které máme. Ta úměra není dle mého stejná, to štěstí totiž převažuje. Jedině děti vlastně dávají smysl, jsou nadějí.
Nit se táhne a už už se tu zamýšlím dál, kam nechci tenhle článek vést.
Raděj zpátky k té, bez níž by nebylo mé druhé šestinedělí..., k naší sladké Rózi.
:))

Původně jsem se tu dnes chtěla trochu zadumat, rozepsat, sdělit vám něco o svém šestinedělí, vložit myšlenky a pocity do písmenek. Jenže jak o tom tak přemýšlím, zjišťuji, že to neudělám, že to vlastně ani nelze. Šestinedělí stejně jako početí nebo porod je natolik intimním obdobím v životě ženy, že já tu o tom svém nijak konkrétně mluvit nebudu, alespoň ne v osobní rovině mých vlastních vnitřních prožitků. Tak jako tak, by to byl článek zmatený, neúplný, rozporuplný. Nebudu tu ani dávat žádné rady šestinedělí se týkající, toto období je totiž zcela individuální u každé maminky a i když je jistě možno držet se jakéhosi přibližného vzoru, zrovna vy byste se od něj třeba mohly lišit.
Co se týká rad dotýkajících se fyziologických změn v těle maminky (a nejen těch) opět doporučuji naprosto vynikající knihu Zdravé těhotenství přirozený porod od Ingeborg Stadelmann, o které se zde zmiňuji už poněkolikáté a která je pro mne v tomto směru doslova biblí.
Mé šestinedělí již skončilo a já jsem se zase posunula na své cestě o kousek dál. Teď jedním směrem kráčíme ve čtyřech, dva velcí a dvě malé. Přibyla k nám další dcerka a zvětšila se nejen únava, povinnosti a starosti, ale hlavně štěstí, které máme. Ta úměra není dle mého stejná, to štěstí totiž převažuje. Jedině děti vlastně dávají smysl, jsou nadějí.
Nit se táhne a už už se tu zamýšlím dál, kam nechci tenhle článek vést.
Raděj zpátky k té, bez níž by nebylo mé druhé šestinedělí..., k naší sladké Rózi.
:))

Mějte se báječně a můžete mi třeba k tématu napsat pár slov, pokud chcete. Budu se těšit. ;)
Mávám a zdravím do všech koutů, kde právě vy prožíváte podzim.
:)
Veronika