Česnek

Krásný den, milé čtenářky!

:)

Tentokrát bych vás ráda pozvala do mé skromné zeleninové zahrádky, kde se podíváme na mou nejoblíbenější zeleninu - česnek. Ano, upřímně prohlašuji, že u nás česnek milujeme, já i můj muž a Amálce, jak to tak vypadá, taky zachutnal už teď, v jejích dvou letech. ;)

Ať si kdo chce, co chce říká o česnekovém odéru, my na tuhle zázračnou zeleninku nedáme dopustit. V bramborácích, česnečce a bramboračce česnek zřejmě jí ledaskdo, včetně slečen a dam, jež se možná obávají právě té česnekové vůně, která by se jim linula z úst, kdyby česnek pozřely zasyrova, ale ne každý asi česneku holduje tak, jako my Tygři. :) My ho totiž jíme nahusto, syrový, k snídani nebo večeři, natřený na topinku, pokrájený, rozmačkaný, a to skoro každý den. Cucáme stroužek, když nás bolí v krku a samozřejmě nám často voní na pánvi v různých směsích a v hrnci v bublající polévce. 

Jenže, kdo má rád česnek nebo jakoukoliv jinou zeleninu ví, že není česnek jako česnek, stejně jako rajče ze supermarketu nemá na to rajské jablíčko z vaší zahrádky. A tak jsem začala pěstovat a letos už i podruhé sklízet. :)   

Tihle krásní letošní krasavci vyrostli navíc z mé vlastní sadby, na podzim jsem zasadila ty nejlepší stroužky z mé minulé, první, úrody.

Česnek pěstuji od začátku do konce s velkou radostí, mám prostě k němu zvláštní vztah, nebo tak nějak, s láskou a povídáním dávám ty nejkrásnější stroužky do země, zahrnu hlínou a pak čekám a těším se, až vyrazí. Oba roky nať vyrazila ještě v zimě, před Vánoci a jelikož pak byly zimy spíš mírné, rostlinkám to vůbec nevadilo. Na jaře záhonek jednou či dvakrát prokypřím, vytrhám plevel a sem tam k rostlinkám promluvím, ano, promluvím, zazpívám... :)))
V létě, většinou v měsíci červenci, pak nastane to velké finále, velký den sklizně. Na česnek nesmí nikdo sáhnout, jen já, moje ruce, přistoupím s rýčem a pomalu v klidu vytahuji jednu paličku po druhé. Užívám si to. Nedej bože, kdyby to chtěl někdo dělat za mě. Je to hotový obřad, nikam nechvátám, třeba to dělám i nadvakrát. Jednotlivé paličky hrdě a radostně rovnám do řady, jedné, druhé... někdy i podle velikosti, barvy/druhu. ;) Kochám se pohledem na ně, volám mého muže, ať se jde podívat a pak přijdu s foťákem. 
Vteřiny, minuty, hodina, dvě... sklízím svůj česnek.

Můj muž říká, že je to krásné a správné. Líbí se mu, jak vyrovnám česneky do řady, chápe to prý jako takový dík, jakési vyjádření úcty a vděčnosti dévovi česneku. U nás totiž věříme, že každý rostlinný druh má svého duchovního ochránce, který se o dané rostlinky stará a ochraňuje je. Já opravdu tou radostí vyjadřuji svoje přátelství a úctu.
Doporučuji přečíst si knihu Andělé, dévové a duchové rostlin, kterou napsal Wolf-Dieter Storl a jež by podle autora mohla být krokem k obnovení přerušené komunikace mezi člověkem a rostlinami. 

Paličky potom svazuji po pěti nebo šesti a pověsím na půdičku pod stříšku, kde je nechám několik týdnů schnout. Nať ani 'fousy' nezkracuji.

Nu a když je česnek dostatečně vyschlý, znovu jej očistím od svrchní slupky, ustřihnu nať a kořínky a z košíčku pak už jen přendám do látkových pytlíků, síťek nebo kameninové nádoby s dírkami a nechám v suchu a chladu.

Používání česneku v medicíně bylo vlastní většině velkých starých civilizací. Četné zmínky o léčebném využití česneku lze najít také u Aristotela, Hippokrata, Aristofana a hlavně u římského Plinia. Ten ve svých Dějinách přírody uvádí 61 léků na bázi česneku. Česnek byl doporučován jak na léčbu infekcí a dýchacích i trávicích potíží, tak při nedostatku energie. Do Evropy ho přinesli Římané a jeho používání zintenzivnilo ve středověku, kdy se používal v boji proti moru a dalším infekčním nemocem, a potom opět v 18. a 19. století, kdy se doporučoval proti kurdějím a astmatu. Ale mohutné antibakteriální schopnosti česneku oficiálně potvrdil až Louis Pasteur v roce 1858.

Česnek má ale hlavně protirakovinné schopnosti! Spolu s dalšími druhy zeleniny rodu Allium brzdí rozvoj rakoviny dvojím způsobem, zaprvé chrání před škodami, které působí kancerogenní látky, zadruhé brzdí růst rakovinných buněk.

Látky, které mají tento protirakovinný vliv, se uvolňují při mechanickém poškození pletiv této zeleniny.

Čerstvě podrcený česnek je tedy naprosto nejlepším zdrojem protirakovinných látek a případné náhražky s ním nesnesou srovnání.

Tohle všechno a ještě mnoho dalších, nesmírně zajímavých informací, se můžete dočíst ve skvělé knize Výživou proti rakovině, jejímiž autory jsou Richard Béliveau Ph.D. a Denis Gingras Ph.D.

Zajímalo by mě, zda tu mám mezi vámi, svými čtenářkami, někoho mně podobného? Máte taky tak rády česnek (anebo cibuli)?

;)

Mějte krásný víkend a teď už přeji i ten déšť nám všem

(sláma už je ve stodole, a to celých dvanáct set balíků).

:))

Veronika