Vydařený víkend

V sobotu i v neděli jsme pracovali na našem pozemku/zahradě a udělali jsme pěkný kus práce. Kácely se stromy a řezalo roští, hloubily se jámy, navážel se kompost, osekávaly se a štěpkovaly větve, zalévalo se a mulčovalo a co hlavní, vysazovaly se nové keříky do našeho jedlého živého plotu.

 

Abych ale nepřeskakovala, začněme hezky od začátku...

 

V pátek můj muž přivezl objednané keříky. Patnáct rostlin Muchovníku Lamarkova (Amelanchier Lamarckii) a deset Dřínu obecného (CORNUS MAS).

 

Muchovník jsem vybrala do živého plotu hlavně pro jeho výtečné plody (malvice), které prý svou chutí mnohdy předčí borůvky, kterým se podobají. Keř jich plodí opravdu hodně, mohou se i sušit pro zimní využití a jíst syrové i vařené. Kromě toho muchovníky krásně bíle kvetou a listy se už v září úžasně vybarví do žluta s oranžovými skvrnami a postupně tmavnou do oranžové nebo sytě červené.

Náš druh muchovníku Muchovník Lamarkův plodí malvice s lehkou jablkovou příchutí a získává šarlatově červené zbarvení listů při rašení a před opadem.

 

Dřín obecný je původní český keř(v pokročilém věku menší strom). Je oblíbený pro své červené chutné plody, připomínající oválné třešně. Plodům dřínu, kterým se říká dřínky, předcházejí krásné žluté střapaté chomáčky květů, které se rozvíjí už v časném jaru. Jak píše Jaroslav Svoboda ve své knize o ekozahradách, v březnu toho zase tak moc nekvete, takže by dřín neměl chybět v žádné ekozahrádce, květy poskytují první jarní potravu pro hmyz. Mně se dřín hned zalíbil, stejně tak jako panu Svobodovi, a tak jich máme v zahradě hned deset.:)

 

 

Práce bylo před námi dost, tak jsme připravili nářadí a s chutí do toho...

 

Zatímco můj muž hloubil jámy... 

 

...děda nabíral pěknou zkompostovanou hlínu a já jsem ji navážela, kam bylo potřeba.

 

 

Sázení bylo kompletně v mé režii, každou rostlinku naočkovat mykorhizou, aby se jí lépe dařilo, vysvětlit keříkům, kde jsou a proč, co je u nás čeká a pak láskyplně zahrnout pěknou hlínou. Zalít a přihrnout mulč už jsem povolila i ostatním.

:)) 

 

 

 

 

 

Se dřevem mému muži pomáhal jeho bratr. Osekával a štěpkoval větve. 

Čerstvou štěpku jsme hned použili k mulčování právě zasazených keříků.

Na závěr prací se 'přišla' podívat i Amálka. :)

 

Keříkům jsme daly nová místa pro život a můj muž ještě stihnul dodělat přestavbu našeho auta na ethanol.

 

 Tolik zahradní reportáž z první fáze výsadby našeho jedlého plotu.:)

 

 

 Moc Vám děkuji za Vaše návštěvy a za to, že přibývá komentářů k mým příspěvkům.

Pokaždé mi to udělá radost!

 

 

 

Mějte se krásně!

 

 

 

Veronika