Giveaway o WELEDA dětské Sprchové krémy a šamony 2 v 1

Hezké páteční odpoledne, milé čtenářky!

:)

Když jsem někdy brzy zjara zaslechla, že Weleda na letošek připravuje hned několik novinek, asi nejvíc jsem se těšila na přírůstky péče o děti, tedy Sprchové krémy a šampony 2 v 1. Weleda tuto svou novinku představila teprve včera, příhodně si k odhalení produktů vybrala Den dětí a potěšila nás hned třemi hravými vůněmi v krásných, jednoduchých a přitom veselých obalech. Krémy jsou ideální na mytí od hlavy až k patě, skládají se z přírodních surovin s bio sezamovým olejem a měly by být šetrné nejen k dětské pokožce, ale i k očím.

Modrý delfín nese vůni Sladké vanilky a v něm obsažené esenciální oleje z vanilky a mandarinky slibují sladce hravou vůni, která si děti podmaní aurou tepla a pozitivní energie. 

Oranžový tuleň přináší vůni Šťastného pomeranče. Přírodní esenciální oleje z pomeranče a vanilky podmaní smysly příjemnou vůní plnou života a radosti.

Do třetice zelený hroch(který je mi nejsympatičtější:)) skrývá vůni Veselé limetky a tady by měly přírodní esenciální oleje z limetky a citrónu dodávat přípravku osvěžující vůni, která přináší dobrou náladu. :) 

Všechny tři sprchové krémy jsou určeny dětem od 3 let.

My se s dcerkami už moc těšíme až dnes první ze sprchovým krémů vyzkoušíme a pro tři z vás máme také jedno 'veselé zvířátko'.

Firma WELEDA tentokrát věnovala do soutěže tři produkty a my budeme tudíž losovat tři výherce. 

Na podmínky soutěže koukněte dolů... 

Podmínky účasti giveaway jsou následující:

1. Zanechte komentář pod tímto příspěvkem, kam mi napište, které zvíře mají nejraději vaše děti (nebo vy;)) a proč. Připojte svoji emailovou adresu, kde vás mohu v případě výhry kontaktovat. (Pokud ji tu nechcete uveřejňovat, pošlete mi ji do mailu.) Napište mi také, který ze tří variant byste vyzkoušely nejraději.

2. Buďte pravidelným čtenářem/členem tohoto blogu (Síť přátel Google ve spodní části stránky) a sledujte stránky blogu na FB -  tady.

3. Sledujte stránky Weleda na FB - tady.

Pokud budete navíc giveaway sdílet (na vašem blogu či FB profilu), budete mít dvojnásobnou šanci jednu veselou tubu vyhrát. 

Pokud sdílíte, zmiňte se o tom prosím v komentáři. Šance na výhru se znásobí i pokud blog sledujete jak zde, tak na FB. ;)

Své soutěžní komentáře můžete psát do půlnoci 9.6.

Přeji hodně štěstí!

;)

Veronika

Hledám se...

Moc vás po delší době zdravím. 

:) 

Blog poslední týdny odpočívá, stejně jako já... dalo by se říct, že nabíráme síly do dalších časů. Ne, že by se u nás nic nedělo, že by nebylo o čem psát, právě naopak. Jaro bylo nejdřív dlouho studené a zima ne a ne odejít, u nás sněžilo pomalu ještě v květnu, desátého nám pak pomrzla krásně kvetoucí třešeň i všechny zasazené sazeničky rozličných dýní a cuket, které mi tak hezky vzešly. Pak ale začalo všechno bujet, zelenina na zahradě se předhání s plevelem, dny jsou teplé a slunečné, Amálka umí jezdit sama na kole, z čehož máme všichni radost... :))

Jsme často na zahradě i jinde v přírodě, jen tam je mi trochu lépe. Dvakrát jsme si dokonce vyjeli na kolech celá rodina, minule dolů k řece, kde si můj muž i děcka lehli do nádherné louky a povalovali se zaplaveni zvonky, jetelem, pryskyřníky a voňavou travou. Buď můžeme dětem ukázat, jak je to nebezpečné anebo jaká je to krása... Už se i koupali v rybníce za humny, můj muž ale říkal, že dole ještě potkal kapra s kulichem na hlavě. :D

Rózinka ve 20 měsících nádherně mluví, lítá, chce všechno vyzkoušet a dělat jako my...

... a já... ?

Hledám se. Čeká mě dlouhá cesta, ač tentokrát bez dopravních prostředků, zato s jasným cílem.

  

... a mimo to očekávám(e) třetího potomka a mně je hodně špatně. 

Rekonstrukce teletníku se hýbe, těšíme se. Na venkov, na to, že nás bude pět, z toho, že už trochu víme, jak na to; z našich dcer.

Je toho spoustu, co mám poslední dobou na srdci, tak dnes alespoň pár slov a obrázků od nás, snad vás trochu potěšily...

:)

A pokud sem chodíte rádi, můžete můj blog podpořit do 1.6. v 2. ročníku soutěže MAMAblog roku 2017.

Mějte se krásně.

:*

Veronika 

Velikonoční hlavička

Krásné sváteční ráno, milí.

Na bílou sobotu se pekla velikonoční nádivka neboli Hlavička. Hlavička je velmi starý, tradiční pokrm, který ukončoval dlouhé postní období a otvíral čas svátečního hodování. Nádivka se většinou jedla studená přes celé Velikonoce a pravděpodobně pak doplňovala i ostatní pokrmy. 

Receptů na Hlavičku existuje nespočet, na každém dobrém food blogu jistě jeden najdete, je jich plný internet a pravděpodobně se i ve většině rodin uchovává ten jejich, generacemi osvědčený a vždy fungující, recept. 

Moje maminka velikonoční nádivku peče pravidelně, jenomže většinou ne přímo na Velikonoce, nýbrž během roku (ač kvůli kopřivám v jarním čase), bezmasou a doplňuje jí pečené kuře s vařenými brambory.

Já jsem sama ještě nikdy Hlavičku nepekla, až letos. Čím dál častěji mám nutkání vařit a naučit se dobře připravovat právě tradiční pokrmy a beru na vědomí dobu, kdy se původně tato jídla připravovala. Většinou nevyhledávám zkratky a respektuji původní principy, pomalu začínám rozeznávat recepty, jež zjednodušují tradiční postupy na úkor výsledné chuti od těch, kterých se naopak opravdu stojí za to držet. Je proto s podivem, že jsem si až teď pořádně všimla Jany Florentýny Zatloukalové a úplně poprvé vyzkoušela jeden z jejích receptů, a to recept na Velikonoční nádivku. Velmi oceňuji dokonale propracované články na jejím blogu, perfektní postřehy, vyzdvihnutí toho podstatného. Moc ráda jsem se jejím receptem nechala vést a určitě vyzkouším i něco dalšího.

Pokud se na přípravu Hlavičky také chystáte, můžete využít i mou lehce pozměněnou verzi jejího receptu.

Držela jsem se předepsaného množství surovin (podle mě jde minimálně o 6 velkých porcí), pečivo si nakrájela den předem (z poloviny jsem použila celozrnné rohlíky). Jen uzené krkovičky jsem dávala skoro o 100 g méně a i to bohatě stačilo.

Zato jarním zeleným lupením jsem nešetřila, ba naopak, do nádivky jsem nasekala skoro čtvrt kila právě natrhané kopřivy, pampelišky, bršlice kozí nohy, medvědího česneku a pažitky.

Pažitku a medvědí česnek jsem přidávala syrové, kopřivy a bršlici blanšírované, přičemž druhou zmiňovanou bych pro příště použila rovněž čerstvou bez blanšírování.

Nechyběla domácí vajíčka od spokojených prababiččiných slepic.

:)

Nádivka i díky celozrnnému pečivu a především většímu množství lupení vypadá po upečení tmavší, ale nelekejte se,

uvnitř je hezky světlá, s krásnou strukturou.

Hlavičku můžete servírovat teplou s vařenými bramborami, jarním salátem, divokými bylinkami anebo prostě jen studenou, když vám zbude.

;)

Já jsem talíř doplnila právě vyklíčenou vojtěškou a ozdobila dalšími lístky bršlice, pampelišky, kudrnaté petrželky a kvítky sedmikrásek.

:))

Připravujete na bílou sobotu tento pokrm? A jaký je váš oblíbený recept? 

Přeji vám všem poklidné a požehnané Velikonoce.

Veronika

4 na dortu

Krásný Zelený čtvrtek, milé čtenářky a čtenáři!

:)

Na velikonoční týden jsem měla spoustu plánů, jak doma, tak na blogu. Chtěla jsem hodně vařit, péct, přírodně barvit vejce. Jidáše se dříve pekly právě dnes, jako první masové jídlo po přísném půstu se připravovala velikonoční nádivka neboli hlavička. Oboje bych ráda ještě připravila, jen jidášky holt nebudou na Zelený čtvrtek. Poslední dny byly totiž dost náročné, jsem dost unavená a neveselá, usínám s dětmi a ráno vstávám poslední...

Důvody znám, jen ne a ne se přinutit nedávat jim přílišný význam.

Naše prvorozená dcerka měla v pondělí čtvrté narozeniny. Byl nádherný, teplý jarní den, ještě v podvečer jsme si všichni vyšli na překrásnou procházku kolem Sázavy, tatínek na proutky, já na březové větvičky na velikonoční vajíčka, dcerky radostně běhaly, Rózinku jsme opláchli v potůčku, Amálka na chvíli sundala botky...

:)

S prarodiči jsme slavili až včera, babičky napekly, jedna výborný kakaový dort a druhá nepřekonatelné německé koláče, na mě zbylo jen nějaké to slané občerstvení. Tentokrát jsem zvolila jen dvě jednoduché pomazánky (tuňákovou a domácí lučinu s pažitkou), zeleninové chipsy a vynikající domácí uzené z lokálního krámku s delikatesami, které bylo snad nejlepší, které jsme s mužem kdy jedli. 

Díky dětem bylo o zábavu celé odpoledne postaráno,

:)

¨

Amálka dostala spoustu dárečků, na které se můžeme podívat třeba někdy příště.

;)

Já jsem se nakonec během psaní dnešního článku přece jen rozhodla, že se zítra vrhnu na tu velikonoční hlavičku, tak si jdu nakrájet pečivo a taky připravit nějakou zelenou večeři.

:)

Co zeleného jste dnes pojedli vy?

Veronika

Co nadělíme Amálce?

Krásný, ač studený a větrný, jarní den přeji!

:)

Naše prvorozená dcerka oslaví v pondělí své 4. narozeniny. Když jsme si ji, druhý den po narození, nesli šťastní z porodnice, také bylo chladno a foukalo zrovna jako dnes. Tenkrát bych si nedovedla představit, jakou rychlostí bude čas v mateřství plynout, že než se nadějeme, budeme zapalovat na dortu dvě, tři, čtyři svíčky...

Naše děti nejsou rozmazlovány a rozptylovány přehršlí nejrůznějších hraček, na první pohled toho doma moc nemají, což je trnem v oku mým rodičům a ti se to dcerkám snaží vynahrazovat u sebe doma. To je ale dle mého jejich svaté právo a u nich platí pochopitelně i jiná jejich pravidla. My s mým mužem máme za to, že dcerkám doma nic pro zdravý rozvoj jejich osobnosti, včetně té tvořivé stránky, nechybí a mají 'hraček' tak akorát.

Narozeniny a Vánoce bez něčeho pěkného pro radost si ale zatím nedovedu a asi ani nechci představit (ač nám oběma v hlavě tu a tam poletuje myšlenka, že by bylo pěkné úplně vynechat materiální stránku těchto dnů, zapomenout na dary a oslavy pojmout zcela po svém, tišeji a radostněji). Pozvolna, pomaličku směřujeme ke změnám...

Moc ráda obdarovávám své blízké a nejraději bych dávala dárky jen tak, kdykoliv během roku, neohraničeně, bez povinného trojlístku Štědrý den, narozeniny, svátek. Tak se mi často stává, že vyberu dárek a daruji ho jen tak, nečekám další dva měsíce, až bude mít dotyčný narozeniny. Nu a pak, když ty narozeniny přijdou, nemám zase dárek žádný. Mně to tak ale vyhovuje a ostatním nezbude nic jiného, než si zvyknout. 

;)

Pro Amálku k narozeninám tu přece ale pár drobností připravených mám. Třeba tenhle krásný červený kufřík Red Daisies, který skrývá mini kuchyňský set pro všechny malé kuchařinky anebo 

retro skleničku s víčkem a slámkou Aiko Panda. Oba dárky jsou od londýnské značky Sass & Belle. Já jsem je sice kupovala v českém e-shopu bellarose, ale příště se podívám přímo na oficiální britské stránky, odkud si můžete objednat spoustu krásných věcí, které vám doručí zdarma i k nám, pokud nakoupíte alespoň za 75 liber.

Z kuchyňského kufříčku bude mít, myslím, Amálka velkou radost. Moc se líbí i mně. Dokonce tolik, že snad Rózince objednám ještě šedivý.

:)

Taky jste jako malé měly své mini plechové nádobíčko nebo rovnou celou kuchyňku? 
Já si tu svojí pamatuji ještě dnes.
:)



Příjemné odpoledne všem.



Veronika