čtvrtek 17. března 2016

Březová míza

Krásný den přeji!
:)

Jsem vděčná za to, že žijeme u řeky, ač ve městě, že stáčí pár minut a už můžeme pozorovat naši Sázavu. A co teprve když pomyslím na naše místo na venkově, tam, kde chceme hospodařit... Kolem les, ptáci vznášející se nad korunami stromů a malým potůčkem teče voda. 
I když dokážu vidět v každém ročním období krásy pro něj typické, nejraději mám stejně jaro. Těším se na něj dlouho před jeho příchodem a bedlivě se v přírodě rozhlížím po prvních náznacích, které jsou pro oko nevědomého anebo nepozorného, někdy neviditelné. Dnes už jsme si jistě všimli všichni do jednoho, malí i velcí. Talovíny skorem odkvétají, sněženky jsou široce rozevřené a na nejednom keři vykukují první pupeny. O námluvách v živočišné říši ani nemluvě, všimli jste si taky? ;) 
Před týdnem či dvěma(a vlastně až do včerejšího dne;)) ale zima stále kralovala, nebo si spíš tak pohrávala(s čím či s kým to nechám na vás...) jako kočka s myší. My jsme nezaháleli a požádali břízu o trochu její léčivé jarní mízy, kterou teď pijeme.



Vybrali jsme si vzrostlou břízu (doporučuje se buď velký strom o průměru minimálně 30 cm anebo naopak malý nálet, ze kterého se pak míza odčerpává seříznutím  hlavního výhonu), pozdravili ji a zeptali se, zda si od ní můžeme trochu její březové vody vzít.
Pak jsme ve výšce kolem jednoho a půl metru vyvrtali malou dírku kůrou až na dřevo, aby se narušily mízní kanálky v lýku.





Březová míza se dá odčerpávat právě a jen v nynějším období, kdy přichází jaro, noci jsou ještě chladné a mrazivé a dny začínají být teplé. Pupeny stromů se nalévají a ještě neraší, jakmile se z pupenů začnou vytvářet listy, míza téct přestane a je i nutné její sběr ukončit, tzn. dírku utěsnit přírodním kolíčkem, zatřít štěpařským voskem a především poděkovat stromu za jeho dar.
:)





Do vyvrtané dírky jsme zasunuli bezové korýtko, pro nás jak jinak než přírodní minimalistická verze, které pak mízu odvádí do připravené nádoby. Jako kohoutek se dá použít i klasické brčko či nejrůznější kolíčky, kovová korýtka apod.  





Jako nádoba na odběr mízy nám slouží plastová lahev připevněná přímo ke kmeni stromu. Je uzavíratelná a hlavně lehoučká, do mízy tak nepadají nečistoty a navíc může být lahev nasunutá proříznutým otvorem přímo na korýtko. Mně se ten plast ale moc nezamlouvá, takže jakmile vymyslím lepší alternativu, doplním info. ;)




Pokud si nejste jistí, kdy se sběrem začít a jestli třeba není ještě příliš brzy (že je pozdě poznáte snáz:)), ve dne nařízněte maličko kůru stromu. Když se objeví kapičky vláhy, čas na odčerpávání mízy už nazrál a když ne, zkuste to znovu za několik dnů. 




Jakmile míza kape, je potřeba každý den vše kontrolovat, nádobku vyprázdnit a případně poopravit systém. Nám se stalo, že míza vytékala i/hlavně pod korýtkem a stékala po borce dolů namísto do lahve. 




My mízu rovnou pijeme, úžasnou a chladnou, nasládlou, stromově chutnající... Chutná lahodně, má ji ráda i Amálka a já ji nechci používat na nic jiného, přestože je prý výborná k výrobě sirupů, vína anebo pro péči o vlasy i pokožku. Jsem vděčná za tu trochu životadárné vody plné vitamínů, minerálů a živin, kterou strom svými kořeny dokáže vytáhnout ze země, přefiltrovat ji a zbavit toxinů a naopak ji obohatí organickými látkami a než ji v listech nabudí sluneční energií, malou trošku nám jí, pokud chceme a jsme pokorní, rád daruje. Mízy není moc, vypijeme denně po skleničce, ale pro nás je to hodně a víc ani nechceme. Strom jsme navrtali jen v jednom místě a brzy ho zase jaksepatří ošetříme.



















Pokud to budete také někdy zkoušet, dělejte tak s úctou a opatrností a pak, jestli vám bříza trochu své jarní mízy daruje, vychutnejte si ji. Nejlépe třeba hned venku s pohledem na třepotající se větévky a čistou myslí.





Budu ráda, když se podělíte o vaší zkušenost... Zkoušeli jste anebo byste rádi? 



Mějte se hezky...



Veronika


* Nově mě můžete sledovat na Facebooku.


11 komentářů:

  1. Verčo, vůbec tohle neznám! Tak moc děkuju za tip, zkusím nadhodit doma. Jen břízy máme trochu z ruky, musíme to promyslet...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Luci, to mě trochu překvapuje, že to lidé neznají. Nejspíš je to známé hlavně u nás na venkově, těžko budou Pražáci 'chodit na mízu'. Dej kdyžtak vědět... Krásné dny, Veronika. :)

      Vymazat
  2. Veru,my bydlime uplne v lese :),tak hned zítra vyrazime :) krasny vecer,Bara

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Báro, tak co, vyrazili jste?? Přeji krásné dny a vítání jara, Veronika. :)

      Vymazat
    2. Veru,vyrazili a nase holcicka byla nadsena a cekala az,jak ona rika,stavicku bude pit :-) myslim,ze to bude nas kazdorocni ritual :-) krasny vikend :-) Bara

      Vymazat
  3. Zkoušela bych ráda. Je to úžasné

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Wikiro, to tedy je. Příroda je zázračná... Třeba jednou sama vyzkoušíš.;) Báječný víkend, Veronika. :)

      Vymazat
  4. Ctu s vyvalenyma ocima prvne, a to nejsem z velkeho mesta... M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marcelo, to jsem ráda, že Tě článek zaujal. Ať se daří, Veronika. :)

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Z článků o přírodě je nejvíce cítit, že jsi, Verunko, buď neztratila, anebo znovuobjevila tu překrásnou energii, lásku, která je společná nám všem - lidem, rostlinám, zvířatům, houbám, no zkrátka celé naší planetě, vesmíru...

    Mějte krásné dny! :3

    OdpovědětVymazat